Posledním kouskem, který mi chyběl k mému kompletně postavenému PC/XT, byla síťová karta. Teda, ne že bych ISA síťovku neměl, je jich stále dost, ale nebylo to vlastnoručně postavené, tak jsem holt musel nějakou postavit. Už před nějakým časem jsem si postavil 16-bitovou ISA kartu od uživatele Manawyrm a teď jsem k ní přidal i Sergeyovu 8-bitovou verzi. Ta se do PC/XT z mého pohledu lépe hodí, protože je to krátká 8-bitová ISA karta.
Tuhle desku nepotřebujete. Navíc, mám trochu strach, že budu upálen, ukamenován nebo obojí. Spíš obojí, ale fakt jsem se snažil vlastní desku udělat THT 
. Pokud na konstrukce propojující modernější elektroniku a staré počítače nejste, klidně tento článek přeskočte, bez téhle desky se v pohodě obejdete. Tak, jako většina lidí okolo historických počítačů co znám, tak i já přeskakuji mezi platformami a na žádnou není tolik času, kolik by si zasloužila. Tak se mi občas stane, že se k SAPI nedostanu i několik měsíců a ZRMD-1 jde do kytek nebo i funguje, ale mám strach jestli pár bitů někde nevypadlo, takže si ho stejně raději nahraji znovu. To trvá. I s rychlejším UART na 38400 Bd se pod 3/4 hodiny nedostanete. Nemluvě o tom, že právě proto, že to trvá, si zapomenu ZRMD-1 předtím zazálohovat. Jasan, mám dělat s disketovkou nebo její emulací a nemusel bych mít tyhle trable, ale když ten zálohovaný RAM disk je tak pohodlný. Tak jsem se rozhodl udělat nějaké rychlejší “krmítko”, které by přes rychlý UART nebo USB umělo ZRMD-1 uložit do počítače nebo nahrát zpět. No a když už jsem byl v tom, rozhodl jsem se přidat pár užitečných funkcí navíc a dalších pár jich určitě ještě přidám.
Máme procesor, máme paměť, obraz, sériovou linku, ale chtělo by to něco na ukládání. Pro SAPI samozřejmě disketovou mechaniku. Je to super, není nad cvakání přiklápěné hlavy, šustění diskety při otáčení a vrčení motoru při seekování, ale disketové jednotky v dobrém stavu jsou méně a méně k sehnání a oprava nebývá triviální. Z těchto důvodů si, alespoň prozatím, reálné diskety nahradíme něčím trochu modernějším a pohodlnějším. Dnes si představíme RAM disk ZRMD-1. Je to konstrukce poměrně stará, stavěl jsem ho už někdy v roce 2012, přesto proti SAPI-1 je to konstrukce veskrze moderní a o kapacitě 4 MB zálohované paměti na jedné desce se Ing. Smutném asi jen snilo.
Konečně první replika. Desky, o kterých jsem zatím psal, byly lehce modifikované (sběrnice, JPR-1ZI) nebo úplně nové (DMR-1, EKL-1). Dnešní deska je ale replika klasické SAPI-1 video karty, nebo jak ji autor nazval Alfa Numerický Displej. Teda nejklasičtější je asi původní AND-1, ale ta by nám se CP/M nechodila, potřebujeme alespoň AND-1Z. Původní AND-1/AND-1A nemají malá písmena ani diakritiku. AND-1Z/89 má oproti AND-1Z vyměněné paměti 2114 za jednu 6116. Šlo hlavně o rychlost, paměti 2114 pro AND-1Z se musely vybírat, aby vyhovovaly. Deska umožňuje zobrazit 64 znaků na až 20 řádcích. Pro CP/M bylo lepší, alespoň 80×25 znaků, ale musíme se spokojit s tím, co máme.
Tak dnes to konečně rozjedeme. EC1045 udělal kombo desku DMR-1, které se nám bude výborně hodit. Deska spojuje desku RAM (RAM-1Z kompatibilní) a desku sériových portů DSM-1. RAM část používá míst obvyklých dynamických pamětí statickou paměť RAM až 128kB a umožňuje její bateriové zálohování. Z původní desky DSM-1 byla vynechána část pro řízení kazetového magnetofonu a zůstala jen se SAPI-1 plně kompatibilní sériová linka. Získáváme tak na jedné desce dvě doposud chybějící části – paměť RAM a vstup/výstup, takže to konečně můžeme rozjet.
Nezbytnou součástí skoro každého počítače je procesor. U SAPI je procesor umístěný na procesorové desce. Procesorová deska na SAPI má obvykle označení JPR-1 (Jednotka Programového Řízení) občas doplněné o nějaké to písmenko navíc. Písmenka nepodceňovat, znamenají obvykle dost významné rozdíly. Druhou možností je deska PKT-1 (Procesor Klávesnice Tiskárna). Já jsem se rozhodl postavit desku JPR-1ZI. Ono Z znamená procesor Z80 místo pro SAPI běžnějšího Intel 8080. První důvod je dostupný software, tj. celkem dobře chodící CP/M s podporou některých novějších periferií. Druhý důvod je, že tradiční desky JPR-1 s 8080 jsou celkem dostupné, občas je najdete na Aukro apod. v celých sestavách nebo i samostatně, takže nemá tak velký smysl si je stavět, zatímco desky s písmenkem Z jsou poměrně raritní. Navíc CP/M je moje srdcovka, proto jsem se rozhodl jít touto cestou. Procesorových desek je ještě víc, ale jsou ještě raritnější a méně obvyklé.
Před lety jsem si stavěl PC/XT. Pěkně ze součástek od základní desky, přes procesorovou a grafickou kartu, řadič disků až po zvukovku. To stejné jsem teď udělal s počítačem v podstatě ze stejné doby, avšak koncepčně starším. SAPI-1 byl u nás velmi úspěšný počítač, který sloužil hlavně v průmyslu. Jeho konstrukce byla výrazně omezená RVHP součástkovou základnou a množstvím informací, které se daly získat v době nejen neinternetové, ale i s omezenou možností získání tištěných materiálů, datasheetů apod. Tak jako před lety i dnes začneme deskou sběrnice.
V herních PC začátcích nebylo jednoduché dát hrám kvalitní zvuk. Zvukové karty byly v plenkách a byť AdLib byl obrovský rozdíl proti PC speakeru, tak s MIDI se to nedalo srovnat. Proto někteří výrobci začali do svých her dávat MIDI zvukový doprovod. Nebyla to levná záležitost, museli jste mít MIDI kartu, jako třeba Roland MPU-401 a k tomu externí MIDI zvukový syntezátor, jako třeba Roland MT-32. Dnes je však doba, kdy se náhrady těchto drahých zařízení dají poměrně snadno postavit. Dale Whinham dal dohromady baremetal syntezátor pro Raspberry Pi mt32-pi. K němu pak Alexey Melnikov navrhnul jednouchý a hezký Raspberry Pi shield. S MiSTer je mt32-pi propojeným krátkým USB 3.0 kabelem do I/O boardu, který není USB 3.0, ale zprostředkovává MIDI data pro mt32-pi a z něj přenáší zvuk po I2S zpět do MiSTer, kde je digitálně přimíchán do standardního zvukového výstupu. Výsledkem je jednoduchá krabička, kterou zapojíte krátkým kablíkem a získáte tak zvukové možnosti o kterých se vám dříve ani nesnilo.
Před mnoha a mnoha lety, kdy někteří z nás ještě tahali kačera byl barevný monitor naprosto nedostupným luxusem, pro zobrazení počítačového výstupu se používaly klasické TV přijímače a jen výpočetní střediska a ti nejvíce movití měli ke svým počítačům připojenou zeleně nebo jantarově se mihotající obrazovku s perfektně ostrým obrazem, na který jsme se my smrtelníci mohli jen toužebně koukat. Dnes, kdy je všechno barevné, si můžete splnit svůj dávný sen díky malému udělátku na VGA.
NOBOMI mi po shlédnutí zapojení Frequency Probe nedávno poradil pár úprav, které zlepší její vlastnosti. Současná verze při měření 5V TTL, což je většina mých 8-bitů, obvod celkem hodně zatěžuje. Upravená sonda měří napětí až do 16V a nezatěžuje tolik měřený obvod. Navíc nevadí, když na vstup přivedete +30 nebo -30V. Měření frekvence zůstává stejné.
