O prodlouženém víkendu 27.10.-30.10. se konal další ročník největší československé retropočítačové akce – ByteFEST 2022. Již podruhé se konal na statku Toulcův dvůr a musím říct, že místo je vybrané velmi dobře. Sál je poměrně prostorný, v areálu je stravování i ubytování a přednášky probíhají v samostatné místnosti, takže se nikdo vzájemně neruší.
Předminulý víkend se konala v pořadí již 8. OldComp párty a již popáté ve sklípku v Horních Počernicích. Opět jsme s Uunkem bydleli v hotelu Čertousy, kam jsme přijeli okolo 17. hodiny, ubytovali jsme se a hned vyrazili na místo konání. Museli jsme celkem oklikou, protože podjezd železniční trati pro auta byl v rekonstrukci, takže zajížďka byla asi 7 km. Auto jsem nechával u sklípku a chodili jsme pěšky, jako obvykle, ale byla zavřená i oblíbená „myší díra“ pod tratí, takže cesta byla dost dobrodružná 😉 Když jsme dorazili na místo, už tam bylo celkem dost lidí. Přivítali jsme se a já hned dostal hašte, že jsem se nezaregistroval, což byla pravda, ale já byl přesvědčený, že jsem se zaregistroval. No, mám pocit, že s věkem se to zlepšovat nebude 😉 Ovšem hlavně jsem nafasoval jmenovku a konzumační lístek, takže jsem si mohl natočit pivko, na což jsem se už od Třebíče těšil.
Čas od času se hodí znát vnitřní strukturu naprogramovaného obvodu GAL nebo PAL. Bohužel, tyto obvody mají často zamčenou pojistku a tak se jednoduše přečíst nedají. Čtení pomocí Arduino bastlu a ruční analýzu pomocí Excelu už mám celkem zmáknutou, ale je to dřina. Proto mně celkem zaujal projekt DuPAL od Fabio Battaglia.
O víkendu 13.-15. května 2022 se konalo další pravidelné setkání Sharpistů na Tálském Mlýně. Tentokrát se mi překvapivě podařilo přijet jako jeden z prvních, přede mnou byli v salonku jen Microlan a Uunek. Brzy ale začli přibývat ostatní a stoly se plnit počítači. Chvíli po mně dorazil Radek Suk, Mikeš, Misticjoe, Dex, Honza Šembera, Karel Prášil a s lehkým zpožděním i NOBOMI, takže nás bylo celkem 10, když nepočítám rodinky některých účastníků.
Už před nějakou dobou jsem si postavil MIDI interface mt32-pi pro MiSTer. Hry na jádrech PC486 a X68000 tím nabraly úplně jiný rozměr. V mezičase mi Uunek vytisknul pěkný stojánek a Raspberry Pi jsem dal do hezké hliníkové krabičky, čímž mt32-pi získalo skoro profesionální vzhled a nemusí se vedle zakapotovaného MiSTer stydět. Před nějakým měsícem Sorgelig udělal novou odlehčenou verzi mt32pi-lite, která využívá toho, že Dale Whinham rozjel mt32-pi na Raspberry Pi Zero 2 W. mt32pi-lite nemá tlačítka, ani displej, ale dá se pohodlně ovládat z MiSTer menu. Díky velikosti nebo spíš malosti skoro nepoznáte, že je v MiSTer zapojené. No a komu by chyběl displej a tlačítka, může použít MT32PIZ2W.
Společně s manuály pro Sharp MZ-2800 jsem od Pavla Bílka dostal zapůjčenou i útlou brožurku se seznamem aplikačního softwaru pro počítače Sharp MZ-2800 a MZ-2500. Kromě software je v ní i stručný přehled hardwarových doplňků pro tyto dva počítače a seznam firem, včetně historických telefonních čísel 😉 Za mně je to celkově moc pěkný seznam toho, co všechno nám chybí do sbírek 😉
SHARP MZ-2800 nebo přesněji MZ-2861 je zajímavý stroj, který kombinuje Z80 CPU v kabátku SHARP MZ-2500 s částečně PC kompatibilním počítačem založeným na CPU 286. Skříň je velmi podobná té pro MZ-2500, jen chybí kazeťák a obě 3.5″ mechaniky jsou HD. Počítač je poměrně raritní i v Japonsku, tak není divu, že i u nás je jich jen pár a, jako u hodně podobných počítačů, chybí příslušenství, jako je klávesnice, software a návody. Pavlovi Bílkovi se poštěstilo koupit SHARP MZ-2800 i s manuály, které mi zapůjčil na naskenování, za což mu velmi děkuji. Dvě ze 6 příruček se věnují Japonskému textovému editoru, z čehož je patrné i jedno ze zaměření, které výrobce plánoval. Počítač samozřejmě obsahuje i oblíbený SHARP BASIC, který se ale tentokrát spouští jako MS-DOS aplikace. Díky zpětné kompatibilitě a zabudovanému CPU Z80 je samozřejmě možné využít i BASIC M-25 ze SHARP MZ-2500.
Když už jsem si do Amigy 500 přidal PiStorm, rozhodl jsem se ji dále vylepšovat. Původně jsem tento článek chtěl nazvat „Kolik Raspberry Pi se vejde do Amigy“ 🙂 , ale Raspberry Pi jsou vlastně jen dvě a sekundují jim dva kousky ARM Cortex M3. Druhé Raspberry Pi dělá HDMI výstup díky projektu RGBtoHDMI. Disketovou jednotku jsem nahradil Gotek USB floppy emulátorem s FlashFloppy firmwarem. No a když už jsem měl v Amize RGBtoHDMI a Gotek, celé jsem to doplnil FF OSD (BluePill ARM STM32) a propojil s Amiga klávesnicí. Tím mám displej Goteka přimíchaný do obrazu a Gotek můžu pohodlně ovládat z klávesnice Amigy.
Už nějakou dobu si říkám, že bych mohl naskenovat základní literaturu každého českého Sharpisty – uživatelský manuál pro SHARP MZ-800. Na netu sice koluje jeho naskenovaná verze, ale není nic moc, nemá OCR, nedá se v ní vyhledávat. Skenoval jsem teď pár manuálů, které brzy zveřejním, a tak došla řada i na SHARP MZ-800 Owner’s Manual.
PiStorm je výborný akcelerátor. Jednou se super vlastností, je rychlý disk, na který se vejde spousta WHDLoad her a dem. Pokud máte Amigu 500+ s 1024 kB RAM, jste v pohodě. Standardní Amiga 500, kterých je většina, má bohužel jen 512 kB interní paměti, ze které si nemalou část „ukousne“ Workbench. PiStorm vám sice přidá až neuvěřitelných 128-362 MB FAST RAM, ale tato paměť se nesdílí s čipsetem, na to potřebujete CHIP RAM. Některé hry a dema si s 512 kB CHIP RAM nevystačí. Nabízí se externí paměť do slotu přístupného přes dvířka na zadní straně Amigy (trapdoor). Ovšem tato paměť se vám v systému objeví jako tzv. SLOW RAM a chipset do ní také nemá přístup. Naštěstí se všechno dá celkem snadno řešit.
