Na začátku střední školy mi rodiče koupili Sharp MZ-821. Byl to úžasný stroj, který jsme se snažil využít naplno. Postavil jsem si zálohovaný RAMdisk, řadič disketových jednotek EXIO s rozhraním pro sériovou komunikaci a další. Protože řadič EXIO nebyl plně kompatibilní se stávající CP/M, tak jsem upravil BIOS podle svých potřeb, napsal programy pro sériovou komunikaci Sharpů apod. Ve škole jsme měli jen IQ 151 a tak Sharp dlouho jasně vyhrával, než jsem si koupil za peníze z brigády první PC 286 se 2MB RAM a pozor! taktovaný na 20MHz!!! 😉 Pak jsem už jen upgradoval a upgradoval, jako asi všichni.
Před nějakou dobou jsem se nostalgicky vrátil k Sharpovi, postavil jsem si k němu úžasný nový zázrak jménem Unikarta a zjistil, že na trhu je přehršel nabídky všech 8-bitových počítačů o kterých jsem dřív jen slyšel a po kterých jsem toužil. Tak jsem šel do toho a pomalu začal dávat dohromady svoji sbírku. Neoznačoval bych se ale jako sběratel. Počítače, které mám, opravuji aby byly funkční a snažím se všechny používat, zkoušet, hrát si s nimi, zkrátka dělat to, po čem jsem dřív jen toužil.
Některé počítače už nejsou dostupné nebo za takové ceny, které jsou mimo realitu (pro mě), proto se snažím repliky některých počítačů i stavět. V tomto mě hrozně „nakopl“ skvělý web www.nostalcomp.cz. V mé sbírce se tak objevila skvělá replika PMI-80 M16, Apple I, KIM-1 a další.
Moje Z80 pozitivita mě nakonec dotlačila je stavbě repliky Sinclair ZX80. Repliku jsem stavěl tak, aby byla co nejpřesnější kopií originálu a aby výsledky mohli použít všichni, kdo by chtěli svoje vlastní ZX80. No, není to nádhera, když při každém stisku klávesy procesor musí přestat kreslit na obrazovku, obsloužit klávesnici a až pak nakreslit výsledek? 🙂
Nashromážděné počítače najdete stručně představené tady na webu, který postupně doplňuji.
Pingback: Compukit UK 101 | Martinův 8-bitový blog