Sharp setkání na Tálském mlýně – jaro 2018

Předminulý víkend se konalo další setkání Sharpistů v hotelu Tálský mlýn na vysočině. Počet účastníků tentokrát trhal rekordy, ale díky tomu, že hodně lidí přijelo i s rodinami, tak se v salonku všichni tak nějak postupně střídali, potkávali a míjeli, že nikdy nebylo “husto”. Tak jako obvykle jsme něco nafotili a přidám pár slov, aby z toho měli něco i ti, co nepřijeli.

Chtěl jsem vyrazit dřív, ale jak to tak v práci chodí, podařilo se mi urvat až někdy po 16 hodině, takže jsem dorazil asi o půl šesté. Na místě už byl Radek Suk a Michal Hučík s rodinami a vesele na zahrádce popíjeli. No co, po cestě jsem byl vyprahlý, dal jsem si pivko a přisednul. Vzápětí se objevil Uunek, který už “zabydloval” svoje počítače, tak jsem se přidal a na stůl nachystal MZ-2500 a japonskou verzi MZ-700. Oboje se ukázalo jako drobná zrada.

U MZ-2500 jsem ještě v Brně zjistil, že nemůžu najít žádné diskety. Znáte to, někam jsem je schoval, aby se neztratily . Telefonické obvolávání Sharpistů se ukázalo jako házení hrachu na zeď. Uunek a Mikeš vyměnili fyzické floppy za Gotek a zavolat Radkovi mně nenapadlo, protože jsem ho s MZ-2500 moc neviděl. Chyba, ten jediný později povídal, že diskety má. Já tedy pokud můžu, tak dávám fyzickým disketám přednost, přece jen, je to víc retro. Uunek alespoň zapůjčil Gotek a ten fungoval bez problémů. Ovšem na MZ-2500 nakonec stejně nedošlo. Doufal jsem, že vyzkoušíme očesat firmware Unikarty o pro MZ-2500 nepotřebné funkce, ze kterých video požírá nejvíce výkonu a zkusíme zda se bude Unikarta na 6 MHz sběrnici chytat. Ale nebyl čas, tak snad příště. K japonskému MZ-700 se dostanu později.

Pak jsme se vrátili zpět k pivku a mezitím se už objevil Mikeš a odněkud i Vašek Peroutka a microlan. No a to už jsme zhodnotili, že je hlad, tak jsme se přesunuli dovnitř restaurace na večeři. Po večeři jsme se konečně přesunuli k počítačům, kde už byl mezitím Milsa. Na projektoru jsme pustili hokej Bělorusko – Česko, ale debata se už vedla víceméně v Sharp tendencích. Probírali jsme hodně emulátor Michala Hučíka, na kterém Michal udělal docela velký pokrok, a řeč se dost točila okolo kazetového magnetofonu a možnosti jeho emulace na různých zařízeních. Mikeš a Milsa řešili něco okolo BASICu a MZ-1500, ale moc jsem je neslyšel. Microlan pronikal do tajů Unikarty a MZ-800 obecně a Uunek gamesil na MZ-800.

Mikeš nám ukázal jeho prodlužku sběrnice, kterou udělal mazaně tak, že se dá použít jedna nebo dvě desky. Deska se dá normálně zasunout do sběrnice a použít nebo připojit jedna ke druhé přes plochý kabel a tím sběrnici dostat dál od počítače. Jak Radek prakticky ověřil na některé dřívější OldComp party, Sharp snese poměrně dost. Sběrnice není přetížená a nejsou tam moc prasárny, tak si k ní snáze nějaké ty prasárny můžeme dovolit . Mikeš samozřejmě nabízel i DPS, tak jsem hned 2 kousky ukořistil. Mikeš ještě ukázal jeho matematickou kartu, ale k té měl druhý den přednášku, takže se zmíním později.

Někdy okolo 10 hodiny se objevil Bohouš a plynule zapadnul do rozvířených debat. Musíme pochválit i paní hospodskou, která nám statečně nosila pivka až do salónku asi až do jedné v noci, kdy jsme se tak nějak postupně uklidili do pokojů ke spánku.

Druhý den se objevil hned ráno Karex a během dne přijel i Dex. Já s Bohoušem a Mikešem jsem se pustili do testování a učesání firmware pro Unicard, abychom měli otestovanou funkční verzi binárky pro všechny typy počítačů. Já mám v plánu upravit a aktualizovat můj stávající návod a přeložit vše i do angličtiny, aby to bylo dostupné i zahraničním majitelům Sharpů a Unikaret. Nicméně, zasekli jsme se hned na mojí Japonské MZ-700. Unikarta nám vůbec nefungovala. Teda ona trochu fungovala, ale jakoby si nerozuměla s ROM počítače. Chvíli jsme se s tím trápili a zjistili jsme, že Japonská MZ-700 má jiný monitor než Evropská MZ-700. Ono, teda člověk to nějak vzadu v hlavě zasunuté měl, ale vysunulo se to teprve, až jsme byly konfrontování s trpkou praktickou zkušeností. Japonská má dolní monitor shodný nebo téměř shodný s MZ-1500 a Evropská s MZ-800. Liší se jen písmenky A/B na konci, ale změny jsou jen minimální. V kostce do vypadá takto:

Unikarta u MZ-700 emuluje externí ROM, která je obsažená na řadiči a obsahuje horní část monitoru s podporou QD, FDD apod. Tím pádem bylo nutné odlišit Japonskou a Evropskou verzi firmwaru pro Unikartu, protože je nutné emulovat jinou ROM a co je horší, je nutné odlišit i manažer, protože vstupní body do Monitoru jsou jiné. Asi by šlo výhledově vše zuniverzálnit a nějak testovat při spuštění, ale s ohledem na to, že stejně máme, kvůli různým grafickým možnostem různé manažery, tak nám prostě jen přibude jeden další.

Uunek s Mikešem si připravili na MZ-1500 s podporou karet MZ-1R23 a MZ-1R24 pozdrav pro Japonské přátele na druhém konci světa, ale Mikešova a Uunkova představa, že se všichni vyfotíme pod vzkazem se ukázala dosti komplikovaná . Nejprve se jako zádrhel jevilo foto, kde buď byl vidět obraz z projektoru nebo my, ale ne oboje současně. Když jsme vytvořili nějaký kompromis, ukázala se další zrada a to sice, že některé Japonské znaky byly špatně. Mikeš totiž implementoval emulaci MZ-1R23 a MZ-1R24 do Unikarty a znaky se někdy zobrazovaly dobře a někdy špatně. Po chvíli laborování Mikeš zjistil příčinu. Protože Unikarta nemá dost RAM, jsou ROM data uložená na SD kartě a občas se stane, že SD karta musí načíst nový sektor a to trvá docela dlouho, že mezitím Sharp přečte stará data. Chce to přidat nějaký ten wait state do firmware, ale prozatím to Mikeš vyřešil tak, že problematické znaky zobrazí dvakrát po sobě a jejich druhé načtení už je cajk.

Už poměrně dlouho mám doma zajímavé matematické koprocesory od AMD AM9511 a AM9512 (případně Intel C8231 a C8232 vyráběné v licenci od AMD). Mám i matematickou kartu pro Apple II, ale nějak jsem se pořád nemohl dostat k tomu něco s nimi spáchat. Před léty se rozkýval Nostalcomp a teď Mikeš vyrobil kartu pro Sharp MZ-800. Na kartu dal AM9511 a doplnil ho zajímavým čítačem AM9513, prostě tak na pokusy. Při pokusech musel Mikeš ještě doplnit děličku frekvence, protože ne všechny verze AM9511 fungují na 4 MHz. Jinak karta funguje přesně dle očekávání, Mikeš napsal testovací program v Sharp BASICu, kde se dá manipulovat s registry a všechno je pěkně vidět. AM9511 používá 32-bitová čísla a umí s nimi nejen operace ADD, SUB, MUL a DIV, ale také SIN, COS, TAN, ASIN, ACOS, ATAN, LOG, LN, EXP a PWR. Škoda, že vnitřní implementace čísel v SHARP BASIC je jiná, to trochu komplikuje implementaci, ale myslím, že Mikeš dříve či později neodolá a pustí se do úpravy BASICu. To pak bude matika pěkně švihat. Dle Mikeše je zrychlení asi 150-násobné.

Mikeš také ukazoval Japonské zařízení QDC, které sestrojil Japonský Sharpista Kitahei88. Jedná se o univerzální zařízení, které může sloužit pro připojení QD mechaniky k PC a umožní tak pohodlné čtení i zápis dat nebo jako emulátor QD mechaniky a dá se připojit přímo k Sharpu. Emulátor pro svoji činnost potřebuje PC, kde se odehrává většina konverzí formátů a přenos pak probíhá po rychlém USB. Škoda, že se nedá použít SD karta, pak by to bylo dokonalé. Ale zase bychom nemohli jednou emulátor vyrobit sami a my ho jednou určitě uděláme .

Vašek donesl Mikešovi GDG, které již před časem nechal odkrýt a zkoušel nechat naskenovat. Nějaké fotky se mu podařilo pořídit a jsou skoro použitelné, ale úplně dokonalé to není. Mikeš s Radkem už dekódovali nějaké části vnitřní struktury. Mikeš teď má možnost zkusit nechat GDG naskenovat ještě jinde, tak uvidíme, jak dopadne tento pokus a jestli se posuneme někam dál.

Radek ukazoval svůj kit Intel Cyclone LP10, na kterém se seznamuje s Verilog a VHDL a současně plánuje jej připojit k Sharpu a jako první projekt by rád udělal univerzální RAMdisk.

S ohledem na to, že už máme více různých Sharp triček byl naplánován i dress code, který většina účastníků pečlivě dodržovala. Když jsem si chtěl v neděli nechat tričko ze soboty (přišlo mi celkem čisté ), tak jsem dostal postupně “kartáč” od každého, koho jsem během rána a snídaně potkal, včetně těch, co trička nemají, že jsem se šel raději převléknout .

Nakonec došlo i na MK14 s VDU a Cassette Interface. Víceméně jsem ho jen ukazoval Uunkovi a microlan měl s sebou i svůj precizně udělaný kousek, ale zvrhlo se to na celkem zajímavou akci. Bohouše zaujalo ono posunutí obrazu o necelé dva řádky nahoru a rozhodl se na to podívat. Sice jsem ho od toho odrazoval a chtěl spíš, ať zamaká na částech kódu Unikarty se kterými nikdo jiný nehne, ale Bohouš prohlásil, že to je příliš složité a že MK14 VDU vypadá jako mňamka a měl pravdu. Během asi 15 minut už měl v ruce páječku, Uunek přeškrábnutou a lehce předrátovanou desku a obraz cajk. Bohouš trochu upravil děličku řádků a hle, LCD monitor už to vydýchává celkem cajk. Vrchní část obrazu je o něco světlejší, ale tam třeba půjde pohnout kondíky. Nebojte určitě o tom napíšu víc i s návodem na úpravu vašich VDU. Před Bohoušem klobouk dolů, opět se projevil jako naprostý hardwarový mág a univerzál. Na práci je ho škoda, kdyby se věnoval full time osmibitům, to by bylo parádních projektů.

Škoda, že se nepovedlo pokročit více s tou Unikartou. Čas utekl jako voda, pořád se něco dělo a myslím, že takový dvouměsíční Sharp camp by mohl mít něco do sebe. Bohužel, něco mi říká, že něco takového se asi nezadaří, takže nezbývá, než se těšit na další setkání na podzim.

Z akce jsem si odnes ještě jeden zajímavý poznatek a to sice, že už ani na Sharp akcích se nedá stíhat všechno. Jak nás bylo víc, dělo se toho víc současně a nemohl jsem být u dvou debat zaráz, což je škoda, tak je pravděpodobné, že moje postřehy nejsou zdaleka úplné. Pokud jsem zapomněl na něco důležitého, dejte vědět, doplním to. No a pokud vám fotky v článku nestačily, tak mám pro vás nakonec, jako obvykle, společnou sbírku mých, Radkových a Uunkových fotek.

https://photos.app.goo.gl/xKvu5Vg5tXVy1LbN8