Kompletace klávesnice a tipy na stavbu repliky MK14

Aby se Vám replika MK14 lépe stavěla, sepsal jsem ještě pár poznámek ke stavbě, které by se Vám mohly hodit. Zvláště u klávesnice je dobré říct, jak je to vymyšlené, protože jsem musel trochu nahrazovat, abych byl schopen to zkonstruovat za použití technických prostředků, co mám k dispozici.

Stavba klávesnice

DPS očistěte lihem nebo Isopropylalkoholem. Nalepte čirou samolepící fólii z tužšího PE materiálu s většími dírami (průměr 8,6 mm). Nezapomeňte v samolepce pečlivě vyloupnout všechny předřezané díry! Samolepka je hodně průhledná, pokud ji necháte pod kontaktními plíšky, nebudou mít kontakt. Vím, o čem mluvím, na jedné se mi to stalo . Samolepku umístěte co nejpřesněji, můžete si pomoci 4 dírami v rozích a poměrně dobře je vidět i kolečka spojů jednotlivých tlačítek. Do děr v samolepce následně položte plíšky. Jen položte. Tato samolepka slouží právě pro snadné a přesné umístění plíšků a pro částečné dorovnání síly plechu. Chtělo by to samolepku o něco silnější, zkoušel jsem, ale bohužel ji nevyřežu na plotteru, tlak nože mi ji natahuje. Tahle je vyzkoušená a funguje dobře. Dbejte i na to, aby kontkaty ve 4 rozích byly co nejpřesněji na kontaktních polích. Nesmí dojít ke zkratu s diagonálně umístěnými prokovy a místa tam není mnoho, proto je přesné umístění důležité.

Pak nalepte měkčí tenčí PVC samolepku s menšími dírami (průměr 7,2 mm). Ta slouží k základnímu uchycení dome plíšků k desce plošného spoje. Opět si pomozte s přesným umístěním dírami v rozích. Po nalepení by měl být každý plíšek lehce přichycený v každém rohu. Pečlivě zkontrolujte umístění plíšků na DPS, samolepku uhlaďte.

V této chvíli doporučuji klávesnici poprvé proměřit. Změřte nejen, zda díky špatnému umístění plíšků nemáte zkraty na diagonální prokovy, ale také zda po stisknutí plíšku dochází je spojení tlačítka. Tady poznáte, pokud jste v prvním kroku zapomněli z nějakého kolečka odstranit fólii.

Ještě jednou zkontrolujte umístění dome plíšků, jestli se nepohnuly a nalepte horní samolepku s potiskem. Samolepka s popiskami má menší průměry otvorů, tak se trochu hůře pasuje. Můžete si trochu pomoci hranami desky plošných spojů a na horní fólii už tak nezáleží na velmi přesném umístění, pár desetin nehraje roli.

Po nalepení opět zkontrolujte, zda nemá některá klávesa zkrat a také zda při stisku tlačítka dochází ke kontaktu. Pokud jste pracovali pečlivě, máte perfektně funkční klávesnici. Pokud se něco nezadařilo, nezoufejte, máte ještě jeden pokus. V kitu máte plíšky přesně na počet, ale všechny fólie jsou tam 2×. Kdyby to i přesto dopadlo špatně, napište mi, pošlu nové.

Pokud se podaří vyrobit v dostatečném množství plechy, případně hmatníky, udělám bílou verzi potisku klávesnice a tu bych rozeslal společně s plechy. Uvidíme.

Další tipy pro stavbu

V COMPONENT LIST z příručky je chyba, resp. BOM je pro verzi ISSUE II a stavíme ISSUE V, kde je navíc C5 keramika 10 nF. Nezapomeňte si ho tedy také objednat.

PROM umístěná v pravém horním rohu desky obsahuje nižší 4 bity SCIOS. V manuálu je napsané, že je označená bílým puntíkem. Toto opět platí pro předchozí verze. V ISSUE V se označovala nižší PROM zeleným puntíkem a vyšší modrým. Na místo v pravém horním rohu (IC2) tedy použijte PROM se zeleným puntíkem a na místo vlevo pod stabilizátorem (IC3) PROM s modrým puntíkem.

Vlastní MK14 používal krystal 4,433619 MHz. Pokud chcete používat VDU, doporučuji rovnou instalovat krystal 4,000 MHz. Samozřejmě pak musíte upravit časování programů, které jsou na frekvenci oscilátoru nějak závislé (např. hodiny).

Hodně originálních MK14, které jsem viděl nepoužívalo stabilizátor, ale napájení bylo řešeno přímo 5V. Pokud chcete MK14 napájet ze stabilizovaného zdroje 5V, neosazujte IC19 ani C2 a neděláte nic proti “replikovosti” originálu.

Dejte pozor, jakou máte verzi SCIOS. Jsou různé, nabíhají buď “—- –“ nebo “0000 00” a podle toho, kterou máte, týká se Vás i příslušná verze manuálu. Všechny mnou naprogramované PROM, pokud jsme se nedomluvili jinak, obsahují novější verzi SICOS V2, který nabíhá “0000 00” a obsahuje rutiny pro kazetový interface.

Pokud Vám MK14 nabíhá do “0000 00”, ale program neběží, ujistěte se, že máte propojené SENSE-A se zemí nebo správně zapojený krokovací obvod.

V manuálu je doporučení udělat to na horní straně rozšiřujícího konektoru. Druhá možnost je zespodu přímo na CPU propojit krátkým izolovaným drátkem piny 17 a 20.

Plošky na spodní straně rozšiřujícího konektoru, které nejsou zapojené nikam slouží pro připojení VDU, případně dalších periferií, které potřebují sběrnici a příslušné signály je na ně potřeba přivést drátky na spodní straně desky. Více detailů a další tipy napíšu, až budu psát o VDU.