Jak jsem překresloval a routoval video modul VDU pro Science of Cambridge MK14, narazil jsem na zajímavou záhadu. Schéma až zázračně sedělo na originální desku. Čísla pinů vstupů hradel na schématu přesně odpovídaly tomu, jak je naroutovaná deska. Pin na pin. Až na 74L86, kde byly 2 hradla otočené. Normálně bych se nad tím nepozastavoval a naroutoval 74LS86 podle schématu, aby to bylo funkční. Mátlo mně však, že je „špatně“ zapojené originální deska, která zjevně byla dříve funkční (teď jsem ji zatím netestoval) a žádné přeškraby, ani podobné úpravy na ní nebyly. Víc hlav víc ví, tak jsem to zkonzultoval s Radkem Sukem a Radek nezklamal a záhadu odhalil.
V zápalu boje jsem si totiž ani nevšiml, že obvod použitý ve VDU není 74LS86, ale 74L86. Ovšem, ani kdybych toto zaznamenal, nenapadlo by mně, že může být jinak zapojený. Obvody L jsem doteď považoval pouze za pomalejší variantu klasických TTL. Například ve SCELBI se využívá zpoždění signálu na invertorech 74L04, které je cca 3-násobné proti klasickými TTL 7404 a 10-násobné pro řadě LS. Radek Suk si ovšem této drobnosti v seznamu součástek všiml, stáhnul příslušný datasheet DM74L86 a záhada byla objasněna. Schválně, srovnejte s datasheetem DM74LS86. Rozdíl v písmenku drobný, v zapojení značný 
.
Když už jsem byl „v tom“, tak jsem propátral pár dalších datasheetů a zjistil jsem, že výrobci opravdu asi někdy zpočátku výroby TTL nebyli úplně zestandardizovaní. Koukněte třeba na tento katalogový list 7404. No, rozhodně si teď na tohle budu dávat zatracený pozor. Ještě, že máme ten internet a většina i starších DS se obvykle dá najít.
me to vubec neprekvapuje pac jsem na to do jiste miri zvikli z „Prehled obvodu TTL“ dil I. a II. co sveho casu vidalo nakladatelstvy BEN. nejen ze je jinak rozlozeni vivodu/hradel ale i napajeni muze bit prohozeno tj. neni klasicky 7/14, ale 4/11. dale se lisi i pocet vstupu. asi nejvetsi zmatek je kolem obvodu 74×53, 74×54, 74×55. kdy verze H maji „nestandartni“ napajeni ale ne vsici vyrobci dale u modifikovanich verzi tj. L, LS; .. (ne vsech abi v tom bil vetsi poradek) jsou rozsireni vstupi i na nepouzite vyvody. popripade u 74×55 u starsi verze je moznost pouziti expanderu (74×60) ale u novejsi nikoli. a pak tu jsou rady „TTL“ co nemaji znaceni TTL dle TI ale jde o TTL ale nezapada do skatulky „N“ (klasika bez pismenka) L, H, S, LS, ALS, ……. . vnitri zapojeni odpovida TTL i napajeni ale rozdil je v odporech a vlastnim vyrobnim procesu polovodice. a abi toho nebilo malo tak 74LSxx uz neni TTL obvod ale DTL pac misto vstupniho vice emitoroveho tranzitoru ma diody.
Pokud by si nekdo chtel rozsirit knihovnicku o zminene knihy (Přehled obvodů řady TTL 7400), tak je BEN doprodava za velmi prijemnych 30Kc
Už jsem je sice pořídil dříve a za větší peníz, ale dobrý tip. Smutněji na mne ale působí informace o zrušení všech poboček mimo Prahu – aby to nechtěl BEN zabalit …
Pane kolego, nebudete prosím ještě nechávat vyrábět PCB na MK14? Aktuálně bych měl požadavek na 3ks (2 pro mne a 1 pro známého, co má muzeum počítačů ve Staré Pace).
Jasan, určitě budu. Všechny desky, co byly od SoC – jak vlastní počítač, tak Cassette Interface, VDU i PROM blower a budou ještě i nějaká ta vylepšení navíc. Dám určitě vědět, tento týden bych rád zadal do výroby prototypy. Jak se mi vrátí, osadím a otestuju, tak připravím finální desky do výroby a určitě to tady oznámím. Vás mám napsaného, takže se ozvu i e-mailem.
Tak děkuji předem, jsem tedy v oštěkávání věcí příštích.
Ja bych se taky rad pridal jako zajemce o se sadu desek na MK14, jestli jeste neni pozde;)
Jasan, budu s Tebou pocitat, ale trochu to ted stagnuje.
Pingback: Máme obraz – replika MK14 VDU (Video Display Unit) | Martinův 8-bitový blog