Při zjišťování informací okolo Elfíka a obvodů RCA 18xx jsem nemohl nenarazit na herní konzoli RCA Studio II, která bývá nezřídka opatřena nelichotivým označením „Nejhorší herní konzole na světě“. Nedávno se mi jedna dostala pod ruku (no, vlastně pod kurzor myši ) a protože byla za slušný peníz, čekala ji cesta přes oceán.
Konzole nebyla drahá, protože i přes její perfektní stav a přítomnost krabice a takřka nedotknutých polystyrenů nebyla kompletní. Chyběl manuál a hlavně switchbox, bez kterého nefunguje.
Konzole má totiž na poměrně dlouhém drátu vyvedený pouze jeden konektor, kterým jde dovnitř napájení a současně ven obraz. Není těžké si switchbox postavit, ale prozatím jsem prostě připojil konektor napájení přímo na desku a stejně vyvedl i videosignál.
Konzole naběhla bez problémů, pouze jsem musel přidat jas, protože videosignál je slabý. Je určený pro RF modulátor a ne pro vyvedení ven. Ještě si s tím pohraju, ale prozatím je obraz dostačující.
Konzole je v podstatě Cosmac Elf bez displeje, zato se dvěma napevno zabudovanými klávesnicemi 0-9 a možností vkládat cartridge. Někteří uživatelé si ji dnes na Elfíka také předělávají .
Původní, zákazníka ohromující, reklamní slogan „20.000 bitů paměti“ opravdu nelže, protože na desce najdete, kromě CDP1802, TA10171V1 (což je jen jinak označený CDP1861) a nějaké drobné logiky, celkem 2 kB ROM a 512 B RAM. Obojí je složeno ze 4 obvodů, tj. 4x CDP1822 (256×4 bity SRAM) a 4x CDP1831 (ROM 512×8 bit). Na obvodech ROM je zajímavé, že adresní logika se nachází uvnitř, takže ROM sama ví, na které adrese sedí. 2 ze 4 obvodů ROM jdou disablovat při zasunutí cartridge a standardní cartridge opravdu obsahují 1 kB ROM (2x CDP1831). Můžou sice obsadit ještě další adresní prostor, ale vypadá to, že takové cartridge se nedělaly.
Z předchozího popisu je Vám asi jasné, kde se vzalo označení „nejhorší herní konzole“- černobílé zobrazení, rozlišení 32×64 pixelů, napevno zabudované špatné ovladače a to ještě nebyla řeč o hrách, které Studio 2 definitivně pohřbily. Hardware sám o sobě ještě nebyl až tak špatný. Musíme si uvědomit, že konzole se designovala v roce 1976 a proti ní stály klasické PONGy (a podobné jednoúčelové hry) a první verze Magnavox Odyssey. Ta sice měla „herní cartridge“, ale to byly jen propojky, hry ve skutečnosti byly uvnitř. Takže potenciál, který přinášela „nekonečná“ rozšiřitelnost díky ROM cartridgím byl skutečně úžasný. Grafika srovnatelná s PONGy by snad nemusela chvíli vadit, jenže v době uvedení na trh (leden 1977) už byl skoro půl roku na trhu Fairchild Channel F, který byl barevný, a v tomtéž roce vychází Atari 2600 a to byla přeci jen jiná káva. Více možností, barva a hlavně herní tituly, které Atari stále rozšiřovalo.
RCA Studio II funguje i bez cartridge. Ve vnitřní „herní“ 1 kB paměti ROM najdete hned 5 titulů – Freeway, Bowling, Doodle, Addition a Patterns. Všechny vám vydrží jen velmi malou chvíli. Závodničky „Freeway“ jsou zoufale pomalé a při nárazu do soupeře vydávají chrochtavě pípavé zvuky a ještě více zpomalí, nic víc. Bowling je nudný sám o sobě, žádná motivace snažit se hodit lépe. Doodle je kreslítko a možná u něj vydržíte nejdéle, aspoň synátor vydržel – šipkami hýbete kurzorem a můžete přepínat kreslící nebo mazací pero. Additon je jednoduchá výuka matematiky, resp. sčítání. Poslední „hra“ Patterns je podobná jako kreslení, pouze kreslíte negací, hra si zapamatuje vaše kroky a pak je do nekonečna opakuje. Víc vám asi poví video, které jsem našel.
Bohužel, ani hry na cartridgích nepřinášejí moc nového. RCA jich vydalo pouze 11 a v roce 1979 stáhlo konzoli z trhu. Za tu dobu se neobjevila žádná hra, která by přitáhla zákazníky.
Na druhou stranu, na rozdíl od tehdejších zákazníků, já nákupu rozhodně nelituju. Konzole nesbírám, ale pár těch, které mě něčím zaujmuly mám, a tahle je z nich nejstarší a je fakt zajímavá. Procesorem CDP1802, zobrazovacím obvodem CDP1861 i minimální paměťovou výbavou. Zajímavý je i způsob napájení, který jsem snad zaznamenal jen u Atari 5200, která také není zrovna rozšířená.
Pokud vás láka si hry z RCA Studio II vyzkoušet na vlastní kůži, existuje docela slušný emulátor Emma 02.
[nggallery id=8]
Pingback: Dexovo Hexadecimální Doupě • Chybějící programové vybavení Tesla Ondra SPO-186 (II. díl – programy, co chybí)
Pingback: Dexovo Hexadecimální Doupě • Chip-8 a SuperChip-8