Úvodem, bych rád pozdravil všechny retro-fanoušky, kteří rádi vzpomínají na éru 8bitových počítačů, jenž na nás tehdy působily svou neopakovatelnou přitažlivostí. Taktéž děkuji správci stránek www.8bity.cz za možnost zde publikovat. Článek prosím berte jako základní souhrn mých poznatků a postupů, které mohou posloužit jako zdroj inspirace pro stavbu cabinetu dle vašich představ a preferencí.
Trochu z historie, aneb jak to všechno začalo
Do mých cca 12 let, byl pro mne svět počítačů úplně neznámý. Teprve od roku 1985, jsem se na základní škole, začal postupně seznamovat s počítači na kroužku výpočetní techniky. Tam jsem se poprvé setkal s IQ-151, PMD-85, ZX81. Úplné sci-fi bylo, když nám na kroužku představili i hraní na elektronický klávesách CASIO MT-800. Tento nový svět elektroniky nás dokonale učaroval. Samozřejmě, a to platí dodnes, nás nejvíce zajímaly počítačové hry. Doma však počítač nebyl, to až později a tak jsme se spolužáky navštěvovali video-automaty na poutích. To byl svět sám pro sebe. V ponuré maringotce, jsme se tlačili jako sardinky v plechovce, jen abychom se mohli dívat na borce co to uměli, respektive vydrželi hrát trochu déle, než se na obrazovce rozsvítil nápis GAME OVER :-). Nejpopulárnější hry tehdy byly Armor Attack, Moon Patrol, Track & Field, Phoenix, Scramble, Galaxian, Donkey Kong, Astro Invaders nebo Pitfall II.
Po mnoha letech, cca v roce 2000, jsem se od kamaráda dozvěděl, že existuje na PC, emulátor arcade her MAME. To byla úžasná zpráva, protože jsem tuto zábavu považoval za nenávratně ztracenou. Uběhla léta a já pořád přemýšlel, jak si retro zážitek u video-automatu znovu užít v pohodlí domova. V roce 2016 jsem si pořídil Rapsberry Pi3b s Retropie, ale z důvodu mnohem vyššího výkonu emulace, jsem přešel na Nvidia Shield a Retroarch. Stále jsem avšak cítil, že hraní s gamepadem není to pravé ořechové. Počátkem roku 2024 jsem si proto pořídil pákový ovladač 8BitDO Arcade Stick. Ta změna stylu hraní mě naprosto nadchla. Následně jsem zjistil, že ovladač lze velice dobře modifikovat nahrazením joysticku nebo tlačítek za originální arcade varianty. O těchto modifikacích se však zmíním v závěru článku.
Retro obraz je základ retro zážitku
Pokud jste skalní retro-maniak jako já, zjistíte, že retro hrám zobrazovaným na LCD obrazovkách něco podstatného chybí. Ano tušíte správně, chybí specifická textura, kterou dokáže generovat pouze technologie zobrazení cathode-ray tube, ve zkratce CRT. Tato textura vzniká díky kovové štěrbinové mřížce, umístěné před luminiscenční vrstvou, přes kterou prochází proud elektronů RGB. V průběhu let se štěrbinové masky vyvíjely, od trojbodových (shadow mask), Sony Trinitron (aperture grille), až po kombinaci obou typů NEC ChromaClear (slot mask). Další specifickou vlastností CRT je klenutost obrazovky, což dodává hrám správný vizuální retro-feeling. Tento typ obrazovky se tedy pro cabinet stal jasnou volbou. Ovšem sehnat originální arkádový monitor Wells Gardner (USA) nebo Hantarex (Evropa), je prakticky nemožné. Po prohledání internetu, jsem zjistil, že mnoho lidí nahrazuje arkádové monitory domácími televizemi. Inu CRT televize v principu používá stejnou technologii a hlavně se dá dodnes na bazarech sehnat za pár korun. První televizi, kterou jsem sehnal byla 20″ LG CF-20E60. Obraz měla celkem dobrý, ale jak televizi připojit k Nvidia Shield jenž má pouze HDMI výstup ? Prvním pokusem bylo použití převodníku HDMI na CVBS. Fungovalo to, ale obraz byl dost rozmazaný, což je dáno samotným principem přenosu signálu CVBS. Mnohem lepším řešením by bylo využití SCART vstupu na TV se signálem RGB, ovšem převodník HDMI na SCART RGB jsem na internetu nikde nenašel. Po dlouhém hledání mě zaujalo toto video Raspberry Pi retro gaming on your CRT with RGB-Pi!. Prezentuje se zde metoda připojení pomocí speciálního kabelu RGB-Pi (HSYNC 15KHz), který má na začátku konektor GPIO pro Rapsberry Pi4 a na konci vidlici SCART. Celé to funguje díky specificky upraveném software OS4, který se instaluje na SD kartu. Toto řešení mě nadchlo natolik, že jsem kabel s Raspberry Pi 4 model B zakoupil. Po instalaci a spuštění první hry, jsem byl překvapen jak autenticky obraz vypadal, jako bych se vrátil o 35 let nazpět. Ještě větší zážitek bylo otočení televize na výšku, neboť mnoho arkádových her, především z počátků 80. let, používaly vertikální zobrazení (Pacman, Frogger, Carnival, Galaga, Scramble, Phoenix). Tehdy jsem poprvé začal vážně přemýšlet nad možností stavby vlastního full-size arcade cabinetu s využitím CRT-TV a RGB-Pi.
Design, proporce a ergonomie cabinetu
Jelikož jsem profesí konstruktér, rozhodl jsem se, že před vlastní stavbou arcade cabinetu, si připravím komplexní výkresovou dokumentaci. Bylo mi jasné, že pro stanovení rozměrů a proporcí cabinetu je rozhodující volba vhodného tvaru cabinetu s přihlédnutím na použitý typ a velikost CRT televize. Televize LG, kterou jsem již vlastnil, se mi zdála pro cabinet nevhodná, protože přeci jen byla trochu opotřebovaná a navíc s jedním mono reproduktorem. Co se týče velikosti, dočetl jsem se, že nejčastěji byly v arkádových automatech používány obrazovky ve velikostech 20″- 26″. Rozhodil jsem proto znovu sítě po internetových bazarech. Netrvalo dlouho a sehnal jsem perfektně zachovalou 21″ stereo televizi z roku 1996 PANASONIC TX-21MD1C. Další neméně důležitou součástí cabinetu jsou ovládací prvky, tedy joysticky a tlačítka. Zvolil jsem variantu s použitím dvou ovladačů 8BitDo Arcade Stick. Bylo to hlavně proto, že jsem už jeden vlastnil a navíc hodně modifikovaný s kvalitním joystickem a tlačítky. Mohl jsem si sice vyrobit vlastní ovládací panel, ale použití 8BitDo se jevilo jako jednodušší cesta, což se mi po dokončení cabinetu potvrdilo. Nejprve jsem tedy začal s důkladným zakreslením rozměrů televize a ovladače 8BitDo.
Dalším krokem byla volba celkového vzhledu cabinetu. Měl jsem představu designu, který by se co nejvíce přiblížil stylu první poloviny 80. let. Prohledal jsem velké množství internetových stránek, včetně videí na youtube, ale nakonec mne zaujal článek na retromash.com. Díky tomuto článku, jsem získal základní povědomí o problematice stavby cabinetu a zároveň inspiraci pro výběr designu. S přehledem vyhrál design cabinetu Moon Patrol z roku 1982. Ze stránek classicarcadecabinets.com, jsem stáhnul dwg výkresové podklady a v AutoCADu je upravil do správného měřítka. Nyní jsem započal s vlastní konstrukcí. Vnitřní šířku cabinetu jsem stanovil podle celkové šířky dvou 8BitDo ovladačů, tedy 606mm a výšku cabinetu na 180cm. K výrobě cabinetu, jsem chtěl použít poměrně těžké MDF desky 18mm, proto jsem, pro snadnější manipulaci, musel počítat s pojezdovými kolečky. Když jsem vložil do výkresu cabinetu profil televize, bylo mi jasné, že zadní část krytu TV musí přesahovat cabinet cca o 130mm, neboť kdybych chtěl televizi mít skrytou celou, celková hloubka cabinetu přesáhne 820mm, což by mělo výrazný vliv na hmotnost. Sice jsem si uvědomoval, že cabinet díky přesahu TV nepřisadím ke zdi, ale redukce hmotnosti byla důležitější. Odhadoval jsem, že hmotnost jen samostatného korpusu cabinetu bude 60kg. Také jsem musel počítat s tím, že když vyrobím cabinet ve sklepě, budu ho také muset ze sklepa nějak dostat. To mohl být problém a proto jsem se rozhodl pro plně montovanou variantu pomocí vrutů.
Velmi důležitá je ergonomie cabinetu, tedy správné umístění obrazovky a ovládacích prvků ve vztahu k hráči. V originálních arcade cabinetech je pozice obrazovky velmi různorodá. Při porovnávání mnoha typů, jsem vypozoroval, že čím je náklon obrazovky pod větším úhlem, tím je vhodnější pro vyšší postavu hráče. Řekněme tedy, že pro hráče s výškou cca 150-160cm je vhodnější úhel náklonu obrazovky v rozmezí od 15° do 20° a pro hráče vyšší postavy cca 170-180cm úhel 25° až 30°. Já jsem si zvolil úhel 25°. Druhým parametrem je správný náklon a výšková pozice ovládacího panelu (tlačítka a joysticky). Ovládací panel je většinou ve výšce cca 100-110cm od země a úhel naklonění panelu vůči hráči činí 10°.
Použité materiály a montážní prvky
Jak jsem se již zmínil, základním materiálem ke stavbě cabinetu je surová deska MDF 18mm. Tyto desky jsou oproti překližkám výrazně levnější a velmi dobře opracovatelné. Z důvodu pevnosti a stability nedoporučuji menší tloušťku než 18mm. Nevýhodou těchto desek je jejich hmotnost (1m2=14kg), na tuto vlastnost je potřeba brát zřetel. Při rozpadu na jednotlivé díly jsem si ověřil, že na celý cabinet mi bude postačovat jedna formátovaná deska o rozměru 2800x2750x18mm. Dalším stavebním prvkem, jsou dřevěné konstrukční hranoly. Tyto hranoly tvoří páteř cabinetu a slouží jako pevnostní plochy pro sešroubování jednotlivých MDF desek. Po dohledání dostupných variant, jsem si zvolil konstrukční hranol v rozměru 34x34x2000mm. Při samotné výrobě cabinetu, jsem si ověřil, že průřez 34x34mm je optimální a rozhodně není potřeba větší. Zakoupil jsem celkem 5 kusů hranolů o délce 2000mm. Montážní vruty, jsem zvolil se zapouštěnou hlavou TX z nerezové oceli 4×50/30, TX, A2. Svou délkou 50mm přesně vyhovovaly pro spojení MDF 18mm s hranolem 34mm, tak že i při silném dotažení by špička vrutu nevylezla. Počítal jsem také s tím, že hlavy vrutů budou na cabinetu viditelné a proto provedení nerez TX bylo vizuálně přijatelné. Jedno balení vrutů obsahovalo 200 kusů, spotřeba nakonec činila cca 120 kusů. Dále jsem zakoupil po dvou kusech zadní kolečka pevná a přední kolečka otočná o průměru 50mm. O dalším materiálu a pomůckách se zmíním v rámci popisu samotné výroby.
Výroba desek
Po dokončení výkresové dokumentace, jsem objednal u lokální firmy, která dodává MDF desky, řezání na přesné rozměry. Rozměrově největší desky (670x1800mm) jsou levá a pravá bočnice cabinetu. Ostatní desky (dno, deska pod TV, vrchní deska, atd.) mají shodnou šířku 605mm. Desky byly nařezány na milimetr přesně, což mě potěšilo. Na řadu přišlo opět rýsování, nyní ovšem tužkou přímo na plochy MDF desek. Začal jsem s deskami menších rozměrů a dle vytištěných výkresů, jsem s pomocí hliníkového pravítka 800mm a úhelníku narýsoval přesné pozice otvorů pro sešroubování, včetně pozic otvorů pro pojezdová kolečka. Následovalo vrtání otvorů 4.2 pro vruty a 5.5 pro šrouby pojezdových koleček. Otvory pro zapuštěné vruty, jsem z pohledové (vnější) strany, zahloubil záhlubníkem pr.13mm.
Nejobtížnější částí výroby cabinetu, jsou levá a pravá bočnice. Tyto desky jsou specificky tvarované (vyřezané). Původně jsem je chtěl nechat vyřezat, dle dwg výkresu, na CNC řezačce. Firma, která měla tuto technologii řezání, mě ovšem odmítla s tím, že pro množství pouze dvou desek nebudou CNC řezačku kalibrovat. Musel jsem tedy jít do výroby vlastní silou. Nejdůležitější na bočnicích je jejich vzájemná souměrnost. Obě bočnice musejí být identické, pouze zrcadlově otočené. Začal jsem tím, že na levé bočnici, jsem tužkou zakreslil obvodový tvar cabinetu a všechny pozice konstrukčních hranolů, které na desku přijdou následně přilepit a přišroubovat. Totéž, vyjma obvodového tvaru, jsem zakreslil i na pravé bočnici. Následně jsem pomocí přímočaré pily vyříznul obvodový tvar levé bočnice. Řezání šlo dobře, ale u dlouhých rovných řezů je potřeba pevné držení pily, aby nedošlo ke zvlnění. Po vyříznutí jsem levou bočnici přiložil na desku pravé bočnice a celý obvodový tvar obtáhl tužkou. Následovalo opět vyříznutí tvaru na pravé bočnici. U obou bočnic jsem, vyříznul zadní spodní roh 30x40mm. Díky tomuto seříznutí lze cabinet lépe naklonit směrem dozadu v případě manipulace. Poté jsem obě bočnice přisadil k sobě, aby lícovaly svým obvodovým tvarem a pevně je sevřel truhlářskými svorkami. Obě desky jsem po obvodu obrousil multifunkční bruskou. Nejprve jsem použil hrubý smirkový papír pro vyrovnání nerovností, poté jemný pro hladký povrch. Taktéž jsem lehce zabrousil hrany. Na originálních arcade cabinetech si můžete všimnout, že přední hrana bočnic je lemována plastovým páskem, říká se tomu T-MOLDING. Plastový pásek ve tvaru T se naklepává do vyfrézované drážky. Tato drážka se frézuje pomocí speciální drážkovací frézky za použití horní frézy. Vzhledem k tomu, že zmíněné vybavení jsem neměl k dispozici, od lemování tímto způsobem jsem upustil. Našel jsem však náhradní řešení, ale o tom se zmíním později.
Lepení konstrukčních hranolů
Podle připravených výkresu, jsem nařezal konstrukční dřevěné hranoly. Každou délku po dvou kusech. Koncové hrany jsem lehce zabrousil pilníkem a na hranoly narýsoval pozice vrtaných otvorů. Rozteče pozic otvorů, jsem stanovil v rozpětí od 125mm do 185mm v závislosti na délkách hranolů. Následně jsem otvory vyvrtal vrtákem 4.2mm a z jedné strany zahloubil záhlubníkem pr.13mm. Na zakreslené pozice na boční desce cabinetu, jsem postupně přikládal hranoly a do do desek předvrtal, do hloubky cca 10mm, otvory 2.5mm. Hranoly jsem k desce vždy sevřel pomocí truhlářských svorek, aby při vrtání nedošlo k vzájemnému posunu.
Na řadu přišlo lepení a montáž hranolů. Začal jsem hranolem, který nese spodní desku s kolečky. Do vyvrtaných otvorů v hranolu, jsem našrouboval vruty 4×50/30, TX, A2 tak, aby na druhé straně vykukovala špička vrutu. K lepení jsem použil disperzní lepidlo PATTEX Super 3 v balení 250g. Na hranol a tužkou označenou plochu na MDF, jsem pomocí menšího štětce nanesl přiměřenou vrstvu lepidla. Hranol jsem poté přisadil špičkami vrutů do pozic předvrtaných otvorů v MDF a vruty pevně utáhl. Díky vrutům je hranol k desce přitlačen, což je pro pevnost lepeného spoje nejdůležitější. Po 24 hodinách lepidlo plně zasychá. Stejným způsobem jsem postupoval i u pravé bočnice.
Nátěr základní barvou a zkušební sestavení
Nyní jsem měl MDF desky připraveny na nátěr základní barvou. Použít můžeme syntetickou, ale já jsem dal přednost vodou ředitelné akrylátové, neboť mnohem rychle zasychá. Použil jsem dvě plechovky Het Akryl Základ na dřevo bílý 0,7l. K nanášení barvy, doporučuji použít malý váleček, protože, oproti štětci, rovnoměrně roznáší barvu po ploše. Základní barvou jsem desky natřel dvakrát po 8 hodinách vysychání. Každou vrstvu nátěru je potřeba přebrousit jemným smirkovým papírem, ideálně za použití multifunkční brusky.
Před nátěrem vrchní barvou, jsem se rozhodl ke zkušebnímu sestavení cabinetu. Potřeboval totiž ověřit, jak jednotlivé desky na sebe pasují a v případě nepřesností tak mít možnost dodatečných úprav. Začal jsem přisazením spodní a vrchní desky na levou bočnici. Desky jsem zafixoval pomocí truhlářských svorek a do hranolů jsem navrtal otvory 2.5mm dle pozic otvorů na deskách. Zašrouboval jsem vruty 4×50/30, TX, A2 a z vrchu nasadil pravou bočnici a znovu postup zopakoval. Poté jsem přisadil a přišrouboval, ze zadní strany cabinetu, dvě menší desky a nakonec středovou desku nesoucí televizi. Cabinet byl poté dostatečně pevný a tak jsem ho opatrně postavil do svislé polohy. Ihned na mě zapůsobil svojí mohutností a začal jsem mít pocit, že výroba postupuje správnou cestou. Přišrouboval jsem ještě dvě čelní desky a celé sestavení překontroloval. Na první sestavení vše sedlo tak jak mělo. Cabinet jsem poté celý rozebral a desky připravil na vrchní nátěr.
Nátěr vrchní barvou
Pro vrchní nátěr, jsem zvolil disperzní barvu Het Akryl mat – 0199 černý v množství 2x 0.7l. Na desky jsem nanesl celkem čtyři vrstvy. Důkladné zaschnutí jedné vrstvy zabralo cca 6-8h. Po každém nátěru, jsem opět desky lehce přebrousil jemným smirkovým papírem. Dočetl jsem se, že pro odolnost barvy proti poškrábání se doporučuje natřít vrchní vrstvu ještě bezbarvým matným lakem. Lak jsem vyzkoušel na jedné zadní desce, ale výsledek se mi nelíbil, protože došlo ke zvýšení lesku a také váleček zanechával malé chloupky, které byly po zaschnutí laku viditelné. Nakonec jsem od lakování upustil.
Finální sestavení cabinetu
Na řadě bylo kompletní sestavení cabinetu. Jednotlivé desky jsem odnesl ze sklepa na chodbu bytu a cabinet opět sestavil. Montáž proběhla bez problémů, protože vše bylo již odzkoušené. Před zvednutím cabinetu do svislé polohy, jsem ještě přišrouboval na spodní desku pojezdová kolečka.
V horní části cabinetu se nachází podsvícená cedule (MARQUEE). Na spodní desku v dutém prostoru za cedulí, jsem nainstaloval malou led lampičku 5V/0,5A, která je napájena přes USB port Raspberry Pi. Tato lampička není nijak výkonná, ale pro osvětlení cedule plně dostačuje. Samotnou ceduli jsem vyrobil poměrně jednoduše. Na formátovanou desku z čirého plexiskla o síle 4mm jsem přiložil obrázek, upravený dle svých představ. Motivem, jak jinak, se stal můj oblíbený Moon Patrol. Obrázek není v odstínech šedé, ale jde o černobílou bitmapu, což je dostatečně RETRO :-). Ceduli s obrázkem jsem připevnil (shora a zespodu) mezi dva hliníkové černě eloxované „L“ profily 20x30x2mm. Pro přišroubování profilů, jsem použil malé černěné vruty pr.3mm s čočkovitou hlavou. Hliníkové „L“ profily jsem ještě použil jako lištu podpírající rámeček (BEZEL), který se dává před TV obrazovku a menší profil „L“ 15x15x1.5mm, jsem přišrouboval k horní hraně čelní desky pro ukotvení pozic dvou 8BitDo ovladačů.
Instalace televize a RPi
Na řadu přišla instalace televize. Opatrně jsem ji vsunul z přední strany cabinetu. Pozice televize musí být přesně vycentrovaná, proto jsem na spodní MDF desku připevnil krátké dorazy z hliníkového „L“ profilu. RGB-PI SCART kabel je poměrně krátký (z důvodu interference), proto jsem připevnil kovovou krabičku s Raspberry Pi přímo na plastový kryt televize. Pro možnost vypínání RPi, jsem vložil mezi zdroj a napájecí konektor RPi USB-C kabel s vypínačem. Původně jsem chtěl umístit externí vypínače TV a RPi někde na čelní desce cabinetu, ale zjistil jsem, že to není potřeba.
Lemování hran
Jak jsem se již zmínil, lemování hran bočnic cabinetu zvaným „T-MOLDING“ jsem nemohl realizovat z důvodu nedostupnosti potřebného vybavení. Našel jsem však na internetu zajímavé řešení. Z čínského e-shopu, jsem objednal 5m dlouhou „U“ pásku z černého silikonu, vhodnou pro použití na desky o síle hrany 18mm. Když páska po cca 10 dnech dorazila, očistil jsem plochy hran lihem a pásku nalepil postupně shora dolů. Myslel jsem si, že za tu cenu to nebude žádná sláva, ale nakonec jsem byl mile překvapen. Páska měla silnou přilnavost a díky své pružnosti se dala velmi dobře tvarovat, což se osvědčilo hlavně u zaoblených hran. Lemování vypadalo na cabinetu velice dobře, tak že tuto metodu mohu jen doporučit.
Rámeček (BEZEL)
Aby měl cabinet co nejvíce autentický vzhled, musel jsem popřemýšlet nad variantami výroby rámečku (BEZEL) s krycím plexisklem. Na originálních video-automatech rámeček plnil především dvě úlohy. Tiskly se na něj obrázky s tématikou hry a s jednoduchým herním návodem. Čelní deska z plexiskla zase plnila funkci ochrany CRT obrazovky před poškozením rozzlobených hráčů :-). Vzhledem k tomu, že televize měla, díky kvalitním stereo reproduktorům, velice dobrý zvuk s posílenými basy, neuvažoval jsem o vyvedení zvuku přes externí zesilovač do reproduktorů zabudovaným v horní desce (pod cedulí MARQUEE). Rámeček tedy nesměl zakrýval reproduktory a přístup k čelnímu ovládání televize. To byl docela oříšek. Nakonec jsem zvolil řešení v podobě technologie pálení laserem. V AutoCadu jsem navrhl tvar rámečku s otvory a nechal jsem ho vypálit laserem z ocelového plechu o síle 2mm. Následovalo nastříkání povrchu černou matnou barvou. Do připravené desky z čirého plexiskla 4mm, jsem vyvrtal čtyři otvory pr.6mm a pomocí šroubů M5 jsem plexisklo spojil s rámečkem.
S nasazeným rámečkem dostal cabinet, díky otvorům pro reproduktory, trochu extravagantní vzhled, nicméně bylo to praktické řešení. Do prostoru ovládacího panelu pod rámečkem, jsem vložil dva 8BitDo Arcade Stick ovladače a propojil je s Raspberry Pi pomocí USB-C kabelu. Díky minimální vůli jsou ovladače ve svých pozicích velice stabilní. Po nainstalování RGB-Pi software OS4 na SD kartu, jsem konečně cabinet oživil. OS4 je systém přehledný a velice user-friendly. Kromě emulace arcade systémů MAME, FBNeo, NEO-GEO, NAOMI, podporuje mnoho dalších domácích systémů, včetně PSX nebo ZX-SPECTRUM. Seznam zde. Další zajímavou součástí systému OS4 je multimediální přehrávač Kodi, díky kterému můžete svůj arcade cabinet proměnit v retro-televizi :-).
A nyní konečně cabinet ve své finální podobě. Pojmenoval jsem ho jednoduše ALEX-V3, což dává tušit, že než jsem došel do finální verze technického návrhu, musel jsem ho dvakrát přepracoval. Pro porovnání, 3D vizualizaci (vpravo), jsem vytvořil před vlastní výrobou, abych si ověřil proporce a celkový design. Časová náročnost realizace, včetně teoretické části, zabrala cca 4 týdny.
Díky, že jste s trpělivostí dočetli až po tuto řádku. Pokud vás článek zaujal, nebo dokonce inspiroval pro výrobu vlastního cabinetu, budu velice potěšen.
ALEX73
—————————————————————————————————————
8BitDo Arcade Stick – modifikace
- Výměna stávajícího joysticku za japonský SANWA JLF-TP-8YT. Důvodem bylo, že SANWA joystick je mnohem kvalitnější a pevnější konstrukce, což je při ovládání velice znát.
Propojovací konektor s vodiči, dodávaný spolu se SANWA joystickem, lze připájet na cínované plošky PCB 8BitDo na přímo, ale raději jsem zvolil následující metodu.
Zakoupil jsem konektor s vodiči JST-XH-2.54mm-5-PIN-SAMICE a propojil pájením se SANWA konektorem (viz obrázek níže). U konektoru JST XH je ještě potřeba vyštípnout boční vymezovací plastový výstupek a poté zastrčit do patice na PCB 8BitDo. - Výměna madla joysticku za Oval Bat Top Handle. Joystick SANWA JLF je dodáván s koulí na páčce. Preferuji ovšem tvar oválného madla, který byl v 80-90 letech převážně používaný v Evropě a USA.
- Výměna dvou tlačítek za japonské SANWA OBSF-30 (modré a zelené). Není třeba žádných úprav, původní tlačítka pouze vyjmout a do otvorů zacvaknout nové. Poté připojit vodiče s fastony 2.8mm. Takto lze na 8BitDo vyměnit všechny tlačítka za SANWA OBSF-30, záleží jen na vašich barevných preferencí. Já jsem si zvolil barevnost spodní řady tlačítek podle arkádového systému MVS NEO-GEO. Výhoda 8BitDo ovladače je také v tom, že jednotlivá tlačítka lze remapovat díky dodávanému software nainstalovaném na PC.
- Z důvodu autentického retro zážitku, jsem vyměnil dvě spodní tlačítka (červené a žluté) za tlačítka s prohnutým tvarem (concave) a mechanickými mikrospínači. Tento typ tlačítek se běžně používal v 80-90 letech v Evropě a USA. Oproti japonským tlačítkům SANWA OBSF-30, při stisku cítíte kliknutí a k desce se utahují pomocí plastové matice. Concave tlačítka se většinou vyrábějí s dlouhým závitem, nelze je proto do 8BitDo instalovat. Naštěstí existuje atypická snížená varianta IL Super Short Arcade Concave Arcade Button PSL-C Industrias Lorenzo. Musel jsem však na 8BitDo provést následující úpravy. Nejprve jsem demontoval dvě LED osvětlovací lišty (jsou nepotřebné) a poté odštípnul několik plastových výlisků u pozice prvního (červeného) tlačítka. Získal jsem tím prostor pro utažení spodní plastové matice. Concave tlačítka používají mikrospínače Cherry D44X s připojením na fastony 4.8mm, proto jsem si vyrobil redukční vodiče. Nejprve jsem vylomil, ze dvou nepoužívaných (vyjmutých z 8BitDo) mikrospínačů fastony 2.8mm (kolík) a naletoval je na vodiče propojené s fastony 4.8mm (zástrčka). Propojení přívodních vodičů je pak jednoduché a díky redukcím lze volně měnit typy tlačítek.
Naprosto úžasné a autentické! Skvělá práce.
Teda to ale muselo dát práce! A přitom taková blbost…
Teď vážně – vypadá to úžasně a asi bych to chtěl mít doma jen se asi nedokopu k tomu to vyrobit. V devadesátých letech jsem pracoval jako servisní technik VHA (Výherních hracích automatů), Arkádových automatů a pinballů. Jo to byly časy. Bohužel testování (=hraní) bylo součástí práce, takže mě to po čase ani moc nebralo, vlastně nikdy. Nicméně to RetroPie si asi zkusím dát do kupy (Raspberry se mi tu válí bez užitku kupka, monitor taky) a uvidíme…
Zdravím, díky za komentář.
V polovině 80 let na nás 8 bitové počítače působily jako zjevení z jiného světa a je jasné, že co člověka nadchne v dětství, na to rád vždy vzpomíná, nebo dokonce ho inspiruje pro volbu zaměstnání.