SHARP setkání Vrbice – podzim 2022

Letošní podzimní setkání Sharpistů se konalo v obvyklém termínu okolo svatého Martina, avšak na jiném místě než obvykle. Jednak měli na oblíbeném Tálském mlýně ten víkend plno a druhak se ukázalo, že jeden ze Sharpistů vlastní penzion v podhůří Orlických hor – ve Vrbicích. Nikdo nebyl proti změně místa konání, ani majitel penzionu 😉 a tak se podzimní setkání Sharpistů konalo ve Vrbicích 11.-13.11.2022.

Měl jsem to dále než obvykle a Waze mně občas vedl spíše necestou než cestou, ale dorazil jsem v pořádku, lehce před šestou. Hned v restauraci penzionu jsem kápnul na Mikeše, Karla a Uunka, kteří zrovna dojídali. Dal jsem pivko a něco k jídlu a šel si z auta vytáhnout počítače. Na místě už byl Radek i s rodinkou a MisticJoe se synem. Než jsem se nadál, objevil se i Dex, NOBOMI, Honza Šembera a Vašek Peroutka. A samozřejmě Pavel, který už měl ve výklenku salonku připravenou výstavku některých svých pokladů. Účast byla tedy celkem hojná, ovšem prostory salonku byly luxusně velké, takže bylo dost místa pro všechny.

Pavlův koutek s počítačem SHARP PC-5000, MZ-2500 a HP 110+ portable vypadal lákavě. Počítače jsou to fešácké a Pavel je má v perfektním stavu s bohatým příslušenstvím. Jak SHARP PC-5000, tak HP 110+ portable jsou v podstatě XTčka. PC-5000 má málo paměti a nepodsvícený displej, ale zaujme použitím bublinkové paměti, která není příliš obvyklá. HP 110+ portable už je celkem plnohodnotný počítač s dostatkem RAM a MS-DOSem v ROM. Oba jsou moc hezky zpracované.

Honza pokračoval ve vývoji své hry, kde zkoumal možnosti a vlastnosti kompilátoru BASICu, protože interpretr se ukázal pro zamýšlené účely příliš pomalý. BASICu se věnoval i Vašek, který přepisuje různé japonské hry ze starých japonských časopisů a zkoumá u toho grafické možnosti různých SHARP počítačů.

Já jsem s sebou dovezl nové, osazené, naprogramované a otestované repliky SHARP voice karet MZ-1M08, kde chybělo dodělat kablíky. Nakoupil jsem i origo konektory a kablíky, aby repliky byly super. Bohužel krimpování konektorů je hrozně pracné. Nezdá se to, ale na jednu kartu je to tak na hoďku. Vzal jsem s sebou tedy vhodné kleště a doufal, že všichni zájemci si nakrimpují kablíky sami pod dozorem „statného ošetřovatele“. Mně to ušetří práci a oni budou mít parádní karty skoro zadarmo. To jsem ovšem podcenil lenost účastníků. Nenašel se nikdo, kdo by se do krimpování pustil 🙁 . Tedy nutno říct, že aktivní zájemci už všichni voice karty mají. Celkem mě to zklamalo, člověk jim to naservíruje až pod nos, stačilo hoďku se tomu věnovat. No nic, karty, které se doteď neudaly půjdou na retrocomp.cz eshop a alespoň z toho s Bohoušem budeme něco mít.

Dex přijel s jasným plánem osadit repliku Petra. Ovšem narazil na nefunkční odsávačku, kterou jsem zpočátku nepochopil k čemu potřebuje. To mi došlo až ve chvíli, kdy jsem zjistil, jakým cínem pájí na desce Petra, která nemá nepájivou masku, takže se mu mezi piny IO dělaly můstky, kterých bylo těžké se zbavit. Dex měl pravděpodobně cín ještě ze zásob ukořistěných Wehrmachtu hned po druhé světové válce a navíc si doma zapomněl i kalafunu nebo jiné tavidlo a v cínu nic nebylo. To se fakt nedá. Navíc na té desce bez nepájivé masky. Radek se věnoval svým FPGA pokusům a Uunek gamesil na MiSTer. Mistic hrál Hotel u Zelené Sedmy na emulátorku STMZ-800 a tak nějak střídal různé stroje.

Na sobotní oběd byla naplánovaná Svatomartinská husa. Teda husa nebyla, byla kachna, ale nikomu to nevadilo. Za mně byla perfektně udělaná a moc jsem si pochutnal. I ostatní vypadali celkem spokojeně. Po náročném obědě si někdo šel bucnout a někteří vyrazili na výlet. Když se Mikeš, Uunek a Dex nevraceli ani po šesté hodině a všude byla tma a mlha, začali jsme být trochu nervózní. Tady v horách se počasí mění každým okamžikem, zima byla krutá a být venku není legrace. Navíc jsem přemýšlel, kde teď rychle seženu kamion, abych zvládl odvézt všechny ty Uunkovi osiřelé počítače a kam to všechno dám 🙂 . Radek to nevydržel a zkusil jim zavolat, ale to už byli kousek od penzionu. Naplánovaný a prodloužený výlet se ukázal delší než mysleli a Uunek ho dokonce označil bojem o holý život. Ostatní to líčili spíše tak, že po náznaku, že v případě nutnosti nocovat v lese a s tím spojeném hladovění by mohli sníst psy. To byla chvíle, kdy se Uunek dal do krutého úprku. Na jeho propoceném tričku to bylo vidět.

Já s Bohoušem jsme se odpoledne věnovali jednomu z HP kalkulátorů, který Pavel přinesl a který byl nefunkční díky zkratu na napájení. Tento úkol byl celkem jednoduchý. Postupným vyděláváním desek jsme se dopracovali až k jedné z napájecích desek zabudované tiskárny, kde jsme vypájením jednoho ze dvou podezřelých axiálních tantalů identifikovali ten správný. Vzhledem k tomu, že tantaly byly dva spojené paralelně, počítač po osazení karty zpět fungoval bez problémů. Pavel si jen musí sehnat ten správný starý axiální tantal, aby bylo vše, jako původní a dle pozdějších informací se mu to i povedlo.

Po návratu ztracenců jsme rychle zaběhli do sauny. Tam jsme ale mohli být jen necelou hoďku, protože už na nás čekala nachystaná večeře. Ten nabitý program je krutý, příště to chce na saunu vyčlenit více času. Holt Sharp setkání nejsou pro slabochy 😉 .

Po večeři jsem vytáhnul osciloskop a pustil se do druhého Pavlova počítače, který vypadal jako výrazně větší výzva. Napájení bylo funkční, procesor začal něco dělat, ale během startu program zamrznul. Pavel naštěstí měl i prodlužovací kartu, takže se dalo na deskách celkem dobře měřit. Práci usnadnilo i to, že má Pavel počítače dva a tak identifikoval vzájemným vyměňováním i kartu, která byla příčinou potíží. Naštěstí bylo k dispozici i schéma, ovšem nebyla úplně jasná funkce všech obvodů, kromě hodinové části, která ovšem fungovala bezchybně. Postupně jsem projížděl všechny obvody na desce a hledal nějaký náznak nenormálnosti. Podezřelý se zdál zákaznický obvod vyrobený NS pro HP s označením 1820-0174, který měl obsahovat šestici invertorů, z nichž jeden prokazatelně nefungoval. Ukázalo se, že obvod je stejně zapojený jako 7404. Jenže kde vzít a nekrást? Nakonec jsem kradl z vlastní repliky MZ-800. Naštěstí mám všechny obvody v paticích, tak jsem 74LS04 obětoval, vyměnil na desce, a starý kalkulátor se ke spokojenosti všech zúčastněných rozběhl.

Bohouš se mezitím chytil myšlenky udělat malinké zařízení, které by se zapojilo místo kazeťáku a umožnilo nahrát Flappyho za 5 sekund. Plán byl jednoduchý, udělá emulátor kazeťáku založený na STM32F410, který nahraje normálně krátký bootloader a ten pak nahraje fofrem přes kazeťákové piny, ale vlastní protokol, Flappyho, který je jinak velký a načítá se okolo 5 minut. Samozřejmě máme Unikartu, která to dává téměř instantně, ale Bohouš má rád výzvy a navíc malinké levné zařízení s jednoduchým ovládáním, které by sloužilo k načítání programů by mohlo hodně lidem stačit i bez všech těch kudrlinek, které umožňuje Unikarta.

Bohouš použil svůj vývojový kit STM32 a lehce po půlnoci měl hotovo. Ráno ještě kód lehce poleštil, přidal v loaderu efekty do borderu a bylo hotovo. Celé nahrávání trvá asi 8s, ale za to může pomalý SHARP loader, který prostě neurychlíte, pokud nechcete měnit ROM. Vlastní nahrávání Flappyho loaderem trvá lehce přes těch 5s. Teď už zbývá „jen“ to hodit na desku s nějakým procesorem, co se dá koupit a nestojí bambilión, což je dnes tedy také výzva.

V průběhu akce jsme si také vzájemně poměřovali, jestli ho každý máme tak akorát. Myslím multimetr 😉 . Asi se každý setkal někdy s tím, že si nebyl úplně jistý tím, co ukazuje měřák a přemýšlel jestli nemůže být chyba v měření. Proto jsem si koupil malou krabičku, která poskytuje kalibrovaná stejnosměrná i střídavá napětí a proudy a obsahuje i přesné odpory, kondenzátory a cívky. Můžete si tak snadno ověřit, že váš měřák ukazuje to, co má. Alespoň tedy do přesnosti dané výrobcem měřáku a přesnosti měřeného etalonu. Krabičku jsem vzal s sebou a došlo tak na ono poměřování. Bohouš s sebou vzal jeho ještě přesnější napěťový etalon, který sice umí jen stejnosměrné napětí, zato hodně přesně na moc nul 😉 .

Ukázalo se, že všechny měřáky (odhadem se sešlo asi 10 kousků) ukazují dobře, rozhodně v rámci udávané tolerance a obvykle i výrazně přesněji. Mimo toleranci byl jen jeden velmi levný čínský kousek a ten ještě jen v jednom rozsahu. Odchylku při měření obdélníkového střídavého napětí a proudu vykazovaly všechny měřáky, které neměly převodník True RMS, ale to se samozřejmě dalo očekávat a není to chyba, je to prostě vlastnost.

Zkrátka další úspěšná SHARP akce je za námi. Nové místo za mě perfektní, prostory velkolepé, jídlo dobré, ubytování pohodlné, takže Pavlovi velký dík, staral se o nás jako o vlastní 😉 . Samozřejmě díky i Radkovi, že to všechno zorganizoval. Další fotky z akce, které se nevešly do tohoto příspěvku najdete, jako obvykle, na Google photos:

https://photos.app.goo.gl/Zg9CMBCszq5MmvxB8

Za projití stojí i autentické postřehy účastníků na OldComp fóru, které mě pobavily 😉 :

http://www.oldcomp.cz/viewtopic.php?f=92&t=11130

Taky se omlouvám, že jsem se k sepsání reportu dostal až teď po vánočních svátcích, ale podzim byl, jak už to bývá, pracovně hodně náročný a čas prostě nebyl. Budu taky muset na blog přidat nějaké normální články, protože to vypadá, že jezdím jen po akcích, ale opak je pravdou. V prosinci se konal můj oblíbený JHCon, kterého jsem se nemohl účastnit, protože jsem prostě fakt ten čas nemohl urvat. Škoda, ale nezoufal bych, čekají nás další akce a na jaře se určitě všichni SHARPisté opět setkáme.