Před lety jsem si stavěl PC/XT. Pěkně ze součástek od základní desky, přes procesorovou a grafickou kartu, řadič disků až po zvukovku. To stejné jsem teď udělal s počítačem v podstatě ze stejné doby, avšak koncepčně starším. SAPI-1 byl u nás velmi úspěšný počítač, který sloužil hlavně v průmyslu. Jeho konstrukce byla výrazně omezená RVHP součástkovou základnou a množstvím informací, které se daly získat v době nejen neinternetové, ale i s omezenou možností získání tištěných materiálů, datasheetů apod. Tak jako před lety i dnes začneme deskou sběrnice.
Počítač SAPI-1 se vyráběl, pokud je mi známo, jen v rackovém provedení. Sběrnice ARB-1 sestávala ze slotu pro procesorovou desku a 7 slotů pro desky rozšiřující. Sloty jsou tvořené v té době hojně využívanými FRB (Souriau) konektory. Procesorová deska JPR-1 byla oddělená od zbytku sběrnice 4 obousměrnými budiči MH3216. Pozdější procesorová deska PKT-1 oddělovače nepotřebovala, měla je na sobě a proto pro ni existovala speciální dlouhá deska SBI-1 bez oddělovačů.
S ohledem na mechanickou konstrukci je asi i dnes nejjednodušší možností sehnat si původní SAPI-1 nebo minimálně jeho chasis i se sběrnicí. Do něj Petr Všijanský (EC1045) navrhnul již před lety různé varianty desek a prakticky se realizovala tuším 30-kusová série varianty ARB-1C. Tato deska má výhodu, že obsahuje více slotů, protože brzy zjistíte, že 1+7 opravdu není mnoho. Místo pro sloty se ušetří díky výměně velkého SAPI zdroje za moderní ATX zdroj. Já svá SAPI takto používám s původním rackovým chasis, ale chybělo mi něco na “bastlení” na stůl. Původní ARB-1 vhodná není, protože vyžaduje obrovský SAPI zdroj. Nová ARB-1C je hodně velká a má napájecí ATX nebo AT konektory z druhé strany, takže se na stůl nedá postavit. Proto jsem si udělal přepracovanou 8-slotovou variantu ARB-1C. Ponechal jsem budiče MHB8282 i napájení přes PC ATX nebo AT napájecí konektory, které jsem ale tentokrát umístil shora, aby se deska dala položit normálně na stůl. Také jsem doplnil stabilizátor z 12V na –5V, protože dnešní ATX zdroje toto napětí nemají. Levý krajní konektor jsem osadil nikoli přímým, ale o 90° zahnutým konektorem, což mi umožňuje dát krajní desku pěkně na plocho na stůl a pohodlně ji měřit a ladit, což je jinak poměrně komplikované a vyžaduje to prodlužovací desku, která ovšem vytváří poměrně “vachrlatou” konstrukci. Takhle je to určitě pohodlnější.
Kromě toho najdete na desce i pár pohodlných drobností, které měl Petr už na ARB-1C, jako je možnost přivedení Standby 5V ke slotům, což je super pro napájení zálohovaného RAM disky ZRMD-1. Pokud byste místo JPR-1 chtěli použít procesorovou desku PKT-1, máte možnost jumperem vyřadit budiče MHB8282.
Deska chodila na první zapojení s drobnými výhradami. Nevím, jak se mi to povedlo, poměrně striktně používám ERC a DRC v Eagle, ale nechal jsem nenaroutovanou jednu krátkou spojku k Standby LED. Fakt jsem si jistý, že jsem měl “Nothing to do”, ale spoj na desce chybí a Ratsnest hlásí “1 airwires”. Rozhodně to nepřičítám věku ani roztržitosti 
. Naštěstí je to fakt jen necelý milimetr, takže lehký odškrab nepájivé masky a kapka cínu vedle LED vyřešila situaci a nic není ani poznat.
Druhá drobnost je vypínač a tlačítko reset. Petr na ARB-1C použil vypínač a tlačítko pravděpodobně z GME, které jsou ale jinak zapojené, než ty, co jsem měl doma, takž jsem zespodu desky přidal ke každému jednu malou drátovou propojku a už všechno chodí, jak má.
No a jako obvykle, kdyby někdo měl o desku zájem, tak jich pár mám.
S těmi tlačítky je to tak že se dělají dvě varianty, co se liší zapojením a také mám pocit, že i vzhledem (jinak barevné plasty … jedno barevné a dvoj barevné) ale jinak jsou rozměrově shodné a mají i shodné hmatníky … pokut si to pamatuji správně … dost jsem s tím bojoval, než pochopil kde je zrada. Rozdíl je v zapojení přepínačů a to že jedna varianta je má shodně a druhá otočené proti sobě … to otočení systému má tu výhodu že není potřeba hlídat orientaci tlačítka aneb je vždy správně.
Ještě dodatek v GME prodávali obě varianty těch tlačítek, zda je ještě prodávají, netuším.
Tak tu na mňa dýchol naozajstný závan nostalgie.
V roku 1984 som začal v robote stavať SAPI-1 – jediná vec čo som vtedy zohnal bola hotová procesorová doska,ak si dobre pamätám mala v.č. 00048. Našťastie som zohnal neosadené dosky displeja a rozširovacej dosky. Takže som osádzal rozširovaciu dosku, dosku displeja a staval som na univerzálke dosku SRAM (8kB – osadenie 4x 6116 + dekodér). Teda delenie bolo 4kB pracovná RAM a 4kB zálohovaná SRAM, tam bol program, potom stačilo ísť do monitoru a pomocou move preniesť obsah zálohovanej SRAM na miesto Basicu. Rýchle, efektívne a hlavne funkčné. Mal som to šťastie že všetko mimo procesorovej dosky som osadil západnými LS čipmi (vyjma generátoru znakov) takže spotreba bola celkom O.K. Prijímali sa fotografie z tlačových agentúr na špeciálny NAGRA magnetofón a počítač určoval kde na páske je tá ktorá fotografia. Interface medzi mgtf a počítačom bol vlastný návrh, obsahoval mimo iného aj obojsmerný vratný čítač (pre počítadlo kde je na páske foto). Len dodám – ako displej bol upravený TV Pluto, tiež vlastná robota. Než som to všetko poskladal a spustil ubehlo cez 1/2 roka, na tú dobu fakt krátka doba – ale vtedy som sa do toho naozaj „zažral“. Najprv som postavil klávesnicu 1:1 podľa AR – ale s tým sa naozaj programovať nedalo, takže nasledovala klasika – vyrobil som klávesnicu s tlačítkami, tá fungovala parádne. Vlastne to bolo skoro celé taká robota USS a DSS – urob si sám a dorob si sám. Fungovalo to bez najmenších problémov tuším 7 rokov, potom už prišla iná technika.
(Ten pocit keď som to po prvýkrát zapol a na displeji nabehlo iba mierne naklonené READY – stačilo v cievke 6MHz oscilátoru mierne pootočiť jadierko a READY už stálo na displeji pekne kolmo – to bol fakt príjemný pocit a rád na to spomínam. Asi aj pre použitie západných LS čipov to bežalo na prvú dobrú a nemusel som nič opravovať a nastavovať.)
Terajší vzhľad dosák – naozaj pekná práca !
Len ten pocit veľkosti (a zlej prenositeľnosti) SAPI-1 mi dodnes zostal.
Tomuto nelze odolat: Mohu poprosit o DVA kusy DPS? Detaily via FB kecálek nebo emailem. Díky mnohé, DH.
Parada
nahodov po jednej doske by nebolo
Bohužel, ale budu doobjednavat, píšu si Tě.
ďakujem ďalej cez email
Prošlo mi rukama nebo jsem viděl řadu různých reálných provedení automatizací, založených na Sapi-1. Dokonce jsem viděl kompletní řízení vysoké pece? ve Vítkovicích. Tam ve velíně bylo Sapi-1 nespočítaně. Bylo to poměrně velká místnost. Ale nikde jsem nepotkal Sapi s PKT-1, dokonce ani kolem JPR1Z se Z8O v provozním nasazení. Je to možná dáno tím, že to byly jen dozvuky nebo setrvačnost po roce 1989, kdy se otevřela cesta k moderní součástkové základně. Napadá mne tedy otázka, jaký je účel soudobých podobných realizací, které s OLDCOMP asi mají jen pramálo společného. Historie to určitě není.
Ještě považuji za důležité poznamenat, že sám jsem používal Sapi-1 v nejjednodušší formě (1x JPR1 na poloseriovou výrobu jednoúčelových kalkulátorů pro hematologické laboratoře). Používaly se zejména v českých zemí v řadě laboratoří.
JPR1Z vznikla už roku 1985 primárně pro CP/M a její použití tedy nebylo v řízení, ale náhradě kancelářských počítačů (vedení skladu, sběr dat – mám dojem, že dBase na 8080 neběžela).
Rozhodně se ale ZPS3 dostala do podniků před rokem 1989 (určitě jsem ji viděl už roku 1987. Po olympiádě v Soulu roku 1988 jsme ji měli půjčenou i domů do léta 1989, kdy ji nahradil Didaktik).
Technické podmínky PKT-1 (procesor, tiskárna, klávesnice) a celého SAPI 1.5 jsou z roku 1989, takže se už objevit v reálném nasazení moc nestihla.
On to asi má každý k něčemu jinému, je to prostě retro hraní. Já třeba tuhle desku dělal vyloženě za účelem „bastelní“ a opravování SAPI desek. Jinak systém jsem naschvál stavěl pro CP/M s JPR-1Z, protože CP/M mám rád a chtěl jsem si ho rozjet na SAPI a desky vhodné pro CP/M jsou celkem vzácné. Klasiku JPR-1 samozřjemě mám a provozouju, ale tam asi není důvod si klasickou sestavu stavět, protože desky se čas od času objevují a dají zatím sehnat za rozumné ceny, byť občas někdo to přestřelí. Až budou moc drahé, budou se dát postavit, když si s tím někdo bude chtít pohrát.
Těším se na popis software. To bude zřejmě v posledním dílu. A škoda, že Smutný nepoužil nějakou rozumnou sběrnici. Třeba Std-bus. MT
Smutný SAPI-1 původně zamýšlel jako jednoduchý stavebnicový řídicí systém co se z toho vyhloubalo to je věc druhá. S tou sběrnici se to má tak že by musel dodržet i formát desek jenže jediné konektory co naznal za použitelné byly FRB. Rozměr desek 140x150mm není náhodný, ale je použit v počítačích JSEP, aneb se standardně vyráběl a také umožňoval použití dvou FRB 30. Takže ve finále si nadefinoval i svoji sběrnici.
Jinak programové vybavení mám na webu, zatím tam jen pro ZPS-1 a ZPS-2 ale v planu je vystavit i pro ZPS-3 a ZPS-4.
Ešte po čase dodám, že dosku AND-1 (teda ak si označenie dobre pamätám (video doska z modrého AR rok tuším 83 ) som vtedy postavil (doska origo, súčiastky zo Západu, samé LS čipy – jediný čip bol Tesla ROM generátor znakov – a išlo mi to na prvú dobrú. Procesorová doska origo TESLA, zbernicu som osadzoval sám, RAM doska vlastná, zdroj tak isto. No, je to už cca 37 rokov … takže asi tak.
Snad to nebude bráno jako konkurence Martinovi, zbylo mi ještě pár desek (vše nové se zelenou maskou) . Tj můžu nabídnout desky DPP1, sběrnici ARB-1 a destička převodníku pro PS-2 klávesnici.
Klíďo píďo, já to nemám jako business, budu to mít víceméně za náklady. Nicméně plánuju to nabízet jako komplet sety, jinak by mi různé desky různě zbývaly a co já pak s tím. Tak jen ať pak nemáte něco dvakrát 😉
Pingback: Postavte si počítač SAPI-1 (3. díl) – deska RAM a serial DMR-1 | Martinův 8-bitový blog
Pingback: Postavte si počítač SAPI-1 (3. díl) – deska RAM a serial DMR-1 | Martinův 8-bitový blog
Pingback: Postavte si počítač SAPI-1 (4. díl) – máme obraz – AND-1Z/89 | Martinův 8-bitový blog
Nebylo by vhodné při dnešní součástkové základně vyrobit procesorovou desku s procesorem Z80 včetně patice EPROM (pro až 64 Kbyte 27C512) a statickou RAM 64 KB (2×HM62256A)? Ušetřily by se dvě pozice (pro desky ROM a RAM).
Já jsem kdysi na SAPI-1 používal displejovou desku 24 × 64 znaků v plné češtině (velká i malá písmena), měl jsem jakousi maďarskou jehličkovou tiskárnu opět s upraveným generátorem znaků pro češtinu a mnou upravený systém CP-M, který uměl mimo jiné editovat příkazovou řádku (šipky, insert, delete, přepis) a mám dojem, že si i poslední příkaz pamatoval (používal jsem v něm hlášku „Sorry vole, error.“ podle Renčína). Používal jsem řadič disket s čipem I8271, kde jsem si monitor pro něj psal sám. Jo, to byly časy….
To byl Jiránek.
https://bruxy.regnet.cz/linux/sorry_vole_error.png
Pardon, spletl jsem to.
„Sorry vole“ v praxi…
https://youtu.be/S6WAZBZSrcI?t=571
Vhodné by to bylo, a proto taková deska právě vzniká – JPR-1C (Z80, 62kB RAM, 2kB EEPROM, zbytek jako JPR-1Z). Takže třídesková sestava JPR-1C, AND-1V a nějaká MASS STORAGE deska by mohla stačit k provozu CP/M. To je cíl celé akce. Jako desku pro obsluhu paměťové karty, která by simulovala pod CP/M diskový řadič tuším zase vyvíjejí místní pánové, to by spíše bylo na nich.
PS: Tu ROM nemá smysl zvětšovat, protože slouží jen pro umístění zavaděče, pak se většinou definitivně odpojí. A RAM by neměla zasahovat nad adresu F800h, aby nesimulovala připojenou desku videa, pokud tato nebude v systému.
trochu OT, na avelektronik mají zbytky keramických MHB8748C … vyložený krasavec