Postavte si počítač SAPI-1 (1. díl) – základní deska (sběrnice)

Před lety jsem si stavěl PC/XT. Pěkně ze součástek od základní desky, přes procesorovou a grafickou kartu, řadič disků až po zvukovku. To stejné jsem teď udělal s počítačem v podstatě ze stejné doby, avšak koncepčně starším. SAPI-1 byl u nás velmi úspěšný počítač, který sloužil hlavně v průmyslu. Jeho konstrukce byla výrazně omezená RVHP součástkovou základnou a množstvím informací, které se daly získat v době nejen neinternetové, ale i s omezenou možností získání tištěných materiálů, datasheetů apod. Tak jako před lety i dnes začneme deskou sběrnice.

SAPI-1_new_build_Martin  SAPI-1_new_build_Martin_detail  ARB-1C-8slot_Martin_finished

Počítač SAPI-1 se vyráběl, pokud je mi známo, jen v rackovém provedení. Sběrnice ARB-1 sestávala ze slotu pro procesorovou desku a 7 slotů pro desky rozšiřující. Sloty jsou tvořené v té době hojně využívanými FRB (Souriau) konektory. Procesorová deska JPR-1 byla oddělená od zbytku sběrnice 4 obousměrnými budiči MH3216. Pozdější procesorová deska PKT-1 oddělovače nepotřebovala, měla je na sobě a proto pro ni existovala speciální dlouhá deska SBI-1 bez oddělovačů.

S ohledem na mechanickou konstrukci je asi i dnes nejjednodušší možností sehnat si původní SAPI-1 nebo minimálně jeho chasis i se sběrnicí. Do něj Petr Všijanský (EC1045) navrhnul již před lety různé varianty desek a prakticky se realizovala tuším 30-kusová série varianty ARB-1C. Tato deska má výhodu, že obsahuje více slotů, protože brzy zjistíte, že 1+7 opravdu není mnoho. Místo pro sloty se ušetří díky výměně velkého SAPI zdroje za moderní ATX zdroj. Já svá SAPI takto používám s původním rackovým chasis, ale chybělo mi něco na “bastlení” na stůl. Původní ARB-1 vhodná není, protože vyžaduje obrovský SAPI zdroj. Nová ARB-1C je hodně velká a má napájecí ATX nebo AT konektory z druhé strany, takže se na stůl nedá postavit. Proto jsem si udělal přepracovanou 8-slotovou variantu ARB-1C. Ponechal jsem budiče MHB8282 i napájení přes PC ATX nebo AT napájecí konektory, které jsem ale tentokrát umístil shora, aby se deska dala položit normálně na stůl. Také jsem doplnil stabilizátor z 12V na –5V, protože dnešní ATX zdroje toto napětí nemají. Levý krajní konektor jsem osadil nikoli přímým, ale o 90° zahnutým konektorem, což mi umožňuje dát krajní desku pěkně na plocho na stůl a pohodlně ji měřit a ladit, což je jinak poměrně komplikované a vyžaduje to prodlužovací desku, která ovšem vytváří poměrně “vachrlatou” konstrukci. Takhle je to určitě pohodlnější.

Kromě toho najdete na desce i pár pohodlných drobností, které měl Petr už na ARB-1C, jako je možnost přivedení Standby 5V ke slotům, což je super pro napájení zálohovaného RAM disky ZRMD-1. Pokud byste místo JPR-1 chtěli použít procesorovou desku PKT-1, máte možnost jumperem vyřadit budiče MHB8282.

SAPI-1_new_build_Martin  SAPI-1_new_build_Martin_scr

Deska chodila na první zapojení s drobnými výhradami. Nevím, jak se mi to povedlo, poměrně striktně používám ERC a DRC v Eagle, ale nechal jsem nenaroutovanou jednu krátkou spojku k Standby LED. Fakt jsem si jistý, že jsem měl “Nothing to do”, ale spoj na desce chybí a Ratsnest hlásí “1 airwires”. Rozhodně to nepřičítám věku ani roztržitosti Mrkající veselý obličej. Naštěstí je to fakt jen necelý milimetr, takže lehký odškrab nepájivé masky a kapka cínu vedle LED vyřešila situaci a nic není ani poznat.

Druhá drobnost je vypínač a tlačítko reset. Petr na ARB-1C použil vypínač a tlačítko pravděpodobně z GME, které jsou ale jinak zapojené, než ty, co jsem měl doma, takž jsem zespodu desky přidal ke každému jednu malou drátovou propojku a už všechno chodí, jak má.

ARB-1C-8slot_Martin_finished

No a jako obvykle, kdyby někdo měl o desku zájem, tak jich pár mám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Československé počítače, SAPI-1 se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

24 komentářů: Postavte si počítač SAPI-1 (1. díl) – základní deska (sběrnice)

  1. EC1045.01 napsal:

    S těmi tlačítky je to tak že se dělají dvě varianty, co se liší zapojením a také mám pocit, že i vzhledem (jinak barevné plasty … jedno barevné a dvoj barevné) ale jinak jsou rozměrově shodné a mají i shodné hmatníky … pokut si to pamatuji správně … dost jsem s tím bojoval, než pochopil kde je zrada. Rozdíl je v zapojení přepínačů a to že jedna varianta je má shodně a druhá otočené proti sobě … to otočení systému má tu výhodu že není potřeba hlídat orientaci tlačítka aneb je vždy správně.

  2. Igi napsal:

    Tak tu na mňa dýchol naozajstný závan nostalgie.
    V roku 1984 som začal v robote stavať SAPI-1 – jediná vec čo som vtedy zohnal bola hotová procesorová doska,ak si dobre pamätám mala v.č. 00048. Našťastie som zohnal neosadené dosky displeja a rozširovacej dosky. Takže som osádzal rozširovaciu dosku, dosku displeja a staval som na univerzálke dosku SRAM (8kB – osadenie 4x 6116 + dekodér). Teda delenie bolo 4kB pracovná RAM a 4kB zálohovaná SRAM, tam bol program, potom stačilo ísť do monitoru a pomocou move preniesť obsah zálohovanej SRAM na miesto Basicu. Rýchle, efektívne a hlavne funkčné. Mal som to šťastie že všetko mimo procesorovej dosky som osadil západnými LS čipmi (vyjma generátoru znakov) takže spotreba bola celkom O.K. Prijímali sa fotografie z tlačových agentúr na špeciálny NAGRA magnetofón a počítač určoval kde na páske je tá ktorá fotografia. Interface medzi mgtf a počítačom bol vlastný návrh, obsahoval mimo iného aj obojsmerný vratný čítač (pre počítadlo kde je na páske foto). Len dodám – ako displej bol upravený TV Pluto, tiež vlastná robota. Než som to všetko poskladal a spustil ubehlo cez 1/2 roka, na tú dobu fakt krátka doba – ale vtedy som sa do toho naozaj „zažral“. Najprv som postavil klávesnicu 1:1 podľa AR – ale s tým sa naozaj programovať nedalo, takže nasledovala klasika – vyrobil som klávesnicu s tlačítkami, tá fungovala parádne. Vlastne to bolo skoro celé taká robota USS a DSS – urob si sám a dorob si sám. Fungovalo to bez najmenších problémov tuším 7 rokov, potom už prišla iná technika.
    (Ten pocit keď som to po prvýkrát zapol a na displeji nabehlo iba mierne naklonené READY – stačilo v cievke 6MHz oscilátoru mierne pootočiť jadierko a READY už stálo na displeji pekne kolmo – to bol fakt príjemný pocit a rád na to spomínam. Asi aj pre použitie západných LS čipov to bežalo na prvú dobrú a nemusel som nič opravovať a nastavovať.)
    Terajší vzhľad dosák – naozaj pekná práca !
    Len ten pocit veľkosti (a zlej prenositeľnosti) SAPI-1 mi dodnes zostal.

  3. HomzaD napsal:

    Tomuto nelze odolat: Mohu poprosit o DVA kusy DPS? Detaily via FB kecálek nebo emailem. Díky mnohé, DH.

  4. Mišo Ludrovský napsal:

    Parada

    nahodov po jednej doske by nebolo

  5. jjilek napsal:

    Prošlo mi rukama nebo jsem viděl řadu různých reálných provedení automatizací, založených na Sapi-1. Dokonce jsem viděl kompletní řízení vysoké pece? ve Vítkovicích. Tam ve velíně bylo Sapi-1 nespočítaně. Bylo to poměrně velká místnost. Ale nikde jsem nepotkal Sapi s PKT-1, dokonce ani kolem JPR1Z se Z8O v provozním nasazení. Je to možná dáno tím, že to byly jen dozvuky nebo setrvačnost po roce 1989, kdy se otevřela cesta k moderní součástkové základně. Napadá mne tedy otázka, jaký je účel soudobých podobných realizací, které s OLDCOMP asi mají jen pramálo společného. Historie to určitě není.
    Ještě považuji za důležité poznamenat, že sám jsem používal Sapi-1 v nejjednodušší formě (1x JPR1 na poloseriovou výrobu jednoúčelových kalkulátorů pro hematologické laboratoře). Používaly se zejména v českých zemí v řadě laboratoří.

    • dex napsal:

      JPR1Z vznikla už roku 1985 primárně pro CP/M a její použití tedy nebylo v řízení, ale náhradě kancelářských počítačů (vedení skladu, sběr dat – mám dojem, že dBase na 8080 neběžela).
      Rozhodně se ale ZPS3 dostala do podniků před rokem 1989 (určitě jsem ji viděl už roku 1987. Po olympiádě v Soulu roku 1988 jsme ji měli půjčenou i domů do léta 1989, kdy ji nahradil Didaktik).

      Technické podmínky PKT-1 (procesor, tiskárna, klávesnice) a celého SAPI 1.5 jsou z roku 1989, takže se už objevit v reálném nasazení moc nestihla.

    • Martin napsal:

      On to asi má každý k něčemu jinému, je to prostě retro hraní. Já třeba tuhle desku dělal vyloženě za účelem „bastelní“ a opravování SAPI desek. Jinak systém jsem naschvál stavěl pro CP/M s JPR-1Z, protože CP/M mám rád a chtěl jsem si ho rozjet na SAPI a desky vhodné pro CP/M jsou celkem vzácné. Klasiku JPR-1 samozřjemě mám a provozouju, ale tam asi není důvod si klasickou sestavu stavět, protože desky se čas od času objevují a dají zatím sehnat za rozumné ceny, byť občas někdo to přestřelí. Až budou moc drahé, budou se dát postavit, když si s tím někdo bude chtít pohrát.

  6. Kádlík napsal:

    Těším se na popis software. To bude zřejmě v posledním dílu. A škoda, že Smutný nepoužil nějakou rozumnou sběrnici. Třeba Std-bus. MT

    • EC1045.01 napsal:

      Smutný SAPI-1 původně zamýšlel jako jednoduchý stavebnicový řídicí systém co se z toho vyhloubalo to je věc druhá. S tou sběrnici se to má tak že by musel dodržet i formát desek jenže jediné konektory co naznal za použitelné byly FRB. Rozměr desek 140x150mm není náhodný, ale je použit v počítačích JSEP, aneb se standardně vyráběl a také umožňoval použití dvou FRB 30. Takže ve finále si nadefinoval i svoji sběrnici.

      Jinak programové vybavení mám na webu, zatím tam jen pro ZPS-1 a ZPS-2 ale v planu je vystavit i pro ZPS-3 a ZPS-4.

  7. Igi napsal:

    Ešte po čase dodám, že dosku AND-1 (teda ak si označenie dobre pamätám (video doska z modrého AR rok tuším 83 ) som vtedy postavil (doska origo, súčiastky zo Západu, samé LS čipy – jediný čip bol Tesla ROM generátor znakov – a išlo mi to na prvú dobrú. Procesorová doska origo TESLA, zbernicu som osadzoval sám, RAM doska vlastná, zdroj tak isto. No, je to už cca 37 rokov … takže asi tak.

  8. Clouseau napsal:

    Snad to nebude bráno jako konkurence Martinovi, zbylo mi ještě pár desek (vše nové se zelenou maskou) . Tj můžu nabídnout desky DPP1, sběrnici ARB-1 a destička převodníku pro PS-2 klávesnici.

    • Martin napsal:

      Klíďo píďo, já to nemám jako business, budu to mít víceméně za náklady. Nicméně plánuju to nabízet jako komplet sety, jinak by mi různé desky různě zbývaly a co já pak s tím. Tak jen ať pak nemáte něco dvakrát 😉

  9. Pingback: Postavte si počítač SAPI-1 (3. díl) – deska RAM a serial DMR-1 | Martinův 8-bitový blog

  10. Pingback: Postavte si počítač SAPI-1 (3. díl) – deska RAM a serial DMR-1 | Martinův 8-bitový blog

  11. Pingback: Postavte si počítač SAPI-1 (4. díl) – máme obraz – AND-1Z/89 | Martinův 8-bitový blog

  12. Miroslav Krob napsal:

    Nebylo by vhodné při dnešní součástkové základně vyrobit procesorovou desku s procesorem Z80 včetně patice EPROM (pro až 64 Kbyte 27C512) a statickou RAM 64 KB (2×HM62256A)? Ušetřily by se dvě pozice (pro desky ROM a RAM).
    Já jsem kdysi na SAPI-1 používal displejovou desku 24 × 64 znaků v plné češtině (velká i malá písmena), měl jsem jakousi maďarskou jehličkovou tiskárnu opět s upraveným generátorem znaků pro češtinu a mnou upravený systém CP-M, který uměl mimo jiné editovat příkazovou řádku (šipky, insert, delete, přepis) a mám dojem, že si i poslední příkaz pamatoval (používal jsem v něm hlášku „Sorry vole, error.“ podle Renčína). Používal jsem řadič disket s čipem I8271, kde jsem si monitor pro něj psal sám. Jo, to byly časy….

  13. Petr Antoš napsal:

    trochu OT, na avelektronik mají zbytky keramických MHB8748C … vyložený krasavec

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *