Sharp setkání Tálský mlýn – podzim 2018

Uplynulý víkend 9-11.11.2018 se uskutečnilo letošní již druhé setkání Sharpistů na Tálském mlýně ve Žďáru nad Sázavou. Tentokrát byla účast asi rekordní, sešlo se nás celkem 10 a celý víkend byl opět nabitý informacemi, prací na Sharp projektech a zvládli jsme i svatomartinskou husičku .

Přijel jsem v pátek asi okolo půl šesté večer a na místě už byl Mikeš, Radek Suk, microlan a misticjoe. Než jsem stačil vybalit svůj SHARP MZ-2500, dorazil Uunek, který původně avizoval pozdní příjezd, protože to bral “zkratkou” přes Prahu, ale byl nakonec pekelně rychlý.

Jak se Uunek trochu zabydlel, vyrazili jsme na večeři do hotelové restaurace, ale trochu jsme narazili. Restaurace opět změnila majitele a nejsem si jist, zda z našeho pohledu k lepšímu. Interiér zesvětlal, nabídka jídel na jídelním lístku velmi zeštíhlela a navíc jídla tak nějak nebyly úplně pro chlapy. Jediné slušné maso v nabídce byla krkovička, ale porce malá, cena nikoliv, maso sušší a asi ne úplně čerstvé. Já si dal grilovaný hermelín, ten byl taky relativně malý, k němu pár toustů, vše zalité medem a ořechy a za stovku, nekupte to. Snědl jsem to, nebylo to špatné, ale byl jsem v pohodě jen proto, že jsem fakt neměl velký hlad. Další jídla v nabídce byl kuskus a pak nějaký salátek. Prostě nic pro masožravé chlapy. Abych nebyl jen kritický, nutno říct, že obsluha byla velmi milá a celkem svižná. Snad se do jara trochu zlepší i ta nabídka jídel.. Místo Plzně Radegast mi až tak nevadil, i když Plzničku bych si dal raději. Teda měli lahváče, ale točené je točené.

Hned vzápětí dorazili společně Bohouš, SCJoe a Sillicon, takže jsme pro první večer byli kompletní. Bohouš se hned pustil do starých restů v Unikartě. Poměrně rychle spravil barvičky, aby byly na MZ-1500 sytější a pustil se do občasného nestíhání, kdy v některých aktivnější hrách nestíhala emulace grafiky a na obrazovce se občas dělaly svislé pruhy. Došlo i na disassembling a zjistili jsme, že to dělají např. několikanásobně se opakující instrukce LDI za sebou.

Mikeš mezitím zápolil se svým SASI řadičem MZ-1E30 pro SHARP MZ-2500. Ověřili jsme, že jeho RaSCSI emulátor funguje, pak jsme prohodili i všechny IO mezi mojí a Mikešovou kartou a to nepomohlo. Mikeš vše pro jistotu propájel, ale také nic, takže zrada musela být v kabelu nebo konektoru. Použil totiž opačný konektor a jak jsme pak už poměrně rychle zjistili, to byl kámen úrazu, protože jednotlivé páry byly vzájemně prohozené. Správné konektory jsme s sebou bohužel neměli, takže Mikeš musel definitivní rozchození odložit na doma, ale předpokládám, že stačí prohodit konektory a vše bude fungovat, jak má.

Sillicon zkoušel nějaká jádra na MiSTer, přičemž pohrdnul mým gamepadem a zapojil si vlastní Competition Pro. Zvyk je zvyk, já jak jsem nikdy moc negamesil, tak mám s klasickým joystickem pořád trochu problémy, tak upřednostňuji gamepad.

Někdy po druhé hodině jsme zhodnotili, že zábavy už dnes bylo dost a odebrali jsme se do postýlek. Druhý den hned po snídani se Bohouš vrhnul opět do práce a ukázalo se, že opravdu je ráno moudřejší večera a do oběda se mu podařilo jak zoptimalizovat kód Unikarty, aby stíhal rychlé zápisy do video RAM, tak i relativně složitější problém s rovinami a prioritami zápisu, kde jsme museli chvíli všichni koukat do schématu a chvíli nad ním debatovat, abychom pochopili jaké pekelnosti se v MZ-1500 dějí.

Bohouš se pochlapil a Unikarta teď už poskytuje naprosto plnohodnotný VGA výstup i pro MZ-1500, takže se dá říct, že máme plně funkční Unikartu pro MZ-800, MZ-700 i MZ-1500. Vše je jasně patrné i na Uunkově výrazu před a po opravě tohoto bugu.

V detailu na foto si můžete povšimnout, že i proniknuvší špion prsící se na první foto s logem nejmenovaného a v podstatě nepoužívaného počítače bez CPU se na druhé fotografii stáhnul mimo záběr a smutně v koutku plakal .

Po dobře odvedené práci jsme si zasloužili obídek. Radek už předem zarezervoval svatomartinské husičky v restauraci Yucatán, tak jsme se tam hromadně přepravili a dali těm ptákům na frak. No, teda byla to dost výzva, porce obrovské, ale dali jsme to.

Po obědě nám bylo trochu těžko, ale i tak jsme se pustili do další práce. Mikešem s Bohoušem zmergeovali zdrojáky Unikarty do master branch na GIT. Prohlédli jsme si Radkovi stavebnice lodě Argo, které sloužila Sharpu jako vzor pro logo k našim počítačům a Mikeš se pak pustil do opravy zdroje Misticova X68000. Připájet nový ATX zdroj i invertor k zapínání byla pro Mikeše hračka, ale co se původně jevilo jako snadný úkol se ukázalo jako trochu problematické, protože to vypadalo, že na desce je ještě vadný minimálně spínací tranzistor, který ovládá zapínání zdroje. Misticovi nezbylo nic jiného než celý počítač rozbrat, aby se dostal k deskám z druhé strany. Byla to prácička, ale počítač stále nechtěl zapínat. Úplně nevím, co se pak dělo, ale pak se v tom nějakou dobu poměrně zarputile vrtal Sillicon a když jsem jim půjčil OSSC, ukázalo se, že počítač normálně funguje a dokonce jde i standardně zapínat a vypínat. Tím se jednoznačně prokázalo, že Sillicon je prostě kvalitní Sharpista jen má občas nějaké drobné výpadky , ale nám to nevadí.

Já jsem mezitím ukecal Bohouše, že bychom mohli vyzkoušet Unikartu v MZ-2500. Bohouš se na to úplně moc netvářil, protože MZ-2500 běží na 6 MHz, což je proti 3,5 MHz ostatních MZ počítačů přeci jen zrychlení o nějakých 71%, což se projevuje ne sběrnici rychlejším časováním a pro Unikartu to znamená méně času na obsloužení časově kritických událostí.

Zezačátku to vypadalo nepříliš dobře a Unikarta se chytala na zápis, ale čtení pokulhávalo. Bohouš “lehce” přetaktoval CPU na 240 MHz, což už má vyzkoušené u MZ-700, kde je nutné emulovat ROM a situace se zlepšila, ale nebylo to ono. Další drobné vylepšení přineslo přetaktování na 250 MHz, ale výš už se Bohouš tvářil, že to nepůjde, tak se pustil do optimalizace kódu. Nakonec přidal ještě nějaké ty wait stavy pro CPU a voilá Unikarta v MZ-2500 chodí a hezky emuluje 640 kB RAM disk MZ-1R37. Paráda. No a protože se nám ještě nechtělo spát, dali jsme pivko a Bohouš se pustil do implementace SASI řadiče MZ-1E30 a SASI disku. Do nějaké půl druhé jsme se dostali k úspěšnému rozfungování emulace ROM disku z řadiče, kde je umístěný ovladač a zavaděč. To už ale na nás byla celkem patrná únava, tak jsem se odebrali do postýlek a dokončení implementace SASI nechali na příště. Nicméně základy jsou položeny a je jasné, že firmware Unikarty pro MZ-2500 bude a bude se dále rozšiřovat.

Ráno se už po snídani víceméně začali všichni balit. Bohouš s Mikešem ještě narychlo dodělalo verzování, do fw. Unikarty a hlavně repository, aby bylo jasné, které verze firmwaru, pro který počítač je v Unikartě nahraná a s tím jsme se rozloučili.

Vůbec tak nezbyl čas na moje povídání o SASI a MZ-1E30, Mikešovu přednášku k ALU a emulaci Voice karty, nedostali jsme se k vyčtení ROM z voice karty a ke spoustě dalších věcí. Ale už dopředu bylo jasné, že víkend není nafukovací, další věci holt po e-mailech, na e-mailové skupině, OldCompu, po telefonu a nebo příště.

Myslím, že všichni se rozcházeli s velmi dobrými pocity. Strávili jsme příjemný víkendu s partou fajn lidí, udělalo se hodně užitečné práce a už teď se těšíme na jaro 2019.