Na hraní her moc nejsem, ale když jsou ty vánoce, tak tady mám další herní článek a abych vás moc neunavoval čtením, pojmu to tentokrát více obrázkově. Povíme si něco o u nás poměrně málo známé herní konzoli PC-Engine, kterou budete znát spíše pod názvem TurboGrafx-16. Dostal jsem se k ní přes Sharp X1 twin a můžu říct, že mně nadchnula. Je to pro mě jakýsi vrchol 8-bitové éry nebo spíš přelom k 16-bitové, protože grafika konzole je 16-bitová a tak byla konzole i marketingově prezentována. Ovšem CPU vychází z 8-bitové 6502 a hry vypadají skvěle. Jsou 2D, velmi barevné, pohyblivé, mňam.
PC Engine mělo na svědomí společenství firem NEC a Hudson Soft, které s ním přišly na trh v roce 1987, tedy mezi uvedeními NES a SNES. PC Engine byl prezentování jako 16-bitová konzole a původně měl soupeřit s NES, který jednoznačně převyšoval, ovšem nakonec soupeřil spíše se SNES, se kterým také celkem jednoznačně prohrál 
. Pokrok nezastavíš. Pro mně je to ale jakýsi symbol maxima 8-bitových her (s “malým” vylepším 16-bit GPU). Hlavně se mi líbí, že na software nejsou patrné žádné tlaky do nehezky vypadajících začátků 3D, jako na ostatních 16-bitových konzolích, ale všude je poctivá spritová 2D grafika. Schválně koukněte na pár screenshotů. které jsem nasbíral na internetu nebo na stovky dalších třeba zde.
Není to paráda? Navíc první, co vás na konzoli zaujme je to, jak je malinká. Rozměry jsou cca 14×14×4 cm. To odnesete pohodlně kamkoli. Myslím, že je to nejmenší konzole vůbec.
To co vidíte na druhém obrázku už je konzole tak, jak šla naplno rozšířit. Vlevo od konzole je CD mechanika, která se prodávala samostatně, mimo jiné i z finančních důvodů, protože na CD byly vysoké poplatky z celkové ceny prodávaného zařízení. PC Engine byla vůbec první konzole, které s CD-ROM na konzolový trh přišla a kdyby nic jiného, tak tohle prvenství jí nikdo neodpáře. Obě krabičky přibližně stejné velikosti (konzole i CD) se pak zasouvaly do interface IFU-30, který sloužil nejen na jejich propojení, ale i jako kufřík na přenášení. No není to nádherně nadesignované a vymyšlené?
Celý “kufřík” je přitom pořád velikostně srovnatelný s běžnými herními konzolemi.
Pomalu se dostáváme k herním médiím. Z CD mechaniky je patrné, že hry byly na CD. Ano byly, ale až později, v prosinci 1988, s uvedením CD mechaniky na trh. Primárně jsou hry pro PC Engine (a také TurboGrafx-16) na tzv. HuCard. Jedná se o karty velikosti standardní kreditní karty a tloušťce cca 2,4 mm na jejichž horní hraně je konektor.
Zajímavé bylo i standardní distribuční balení, které bylo v upravených CD krabičkách. Bylo tedy jedno, zda máte hru na HuCard nebo na CD, krabička v poličce vypadala stejně.
Spoustu her dnes můžete koupit bez krabiček, jen samotné nebo v igelitových kapsičkách za pár Dolarů nebo spíš Yenů. Součástí HuCard je i hezký obrázek přes polovinu až 2/3 cartridge. Obvykle obsahují jen ROM o velikosti 256 kB až 1 MB s jedinou výjimkou, kterou je Street Fighter II, který má 2,5 MB (20 Mbit).
Když se podíváte na balení krabiček z boční strany zjistíte, že mají různé barvy a různé nápisy. Zatímco HuCard byl v podstatě jeden typ a všechny fungují všude (vyjma pár speciálních a vzájemné nekompatibility JAP a US karet). HuCard mají obvykle na hraně barvu modrou, červenou nebo růžovou.
Pro CD ROM toto již neplatí a existují v několika variantách.
Tou základní jsou CD-ROM2. Přečtete je na všech PC Engine s CD-ROM a dokonce nejsou ani nijak rozdílné pro JAP a US trh. Obvykle mají na hraně krabičky zelenou nebo tyrkysovou barvu.
Další inkarnací jsou tzv. Super CD-ROM2. Hry na nich potřebují pro svůj provoz více paměti a novější verzi systému (BIOS). Pokud nemáte některou z DUO konzolí, můžete svůj běžný PC Engine vylepšit inovovanou System Card 2.0 nebo lépe 3.0.
Existuje i několik tzv. Arcade CD-ROM. Ty mají obvykle oranžovou barvu a pro jejich provoz potřebujete speciální Arcade Card. Ta je jiná pro standardní PC-Engine a jiná pro DUO verze s integrovanou CD-ROM mechanikou. Hlavním obsahem Arcade Card je rozšíření paměti, bez kterého se PC Engine Arcade hry neobejdou.
No a jsme zpět u hardwaru. NEC v roce 1991 uvedl na trh PC Engine Duo, kde byla CD ROM mechanika integrovaná. Později, v letech 1993 a 1994 uvedl ještě konzole PC Engine DUO-R a DUO-RX, které ale z pohledu uživatele nebyly nic převratného.
Vlastní PC Engine se také dočkal inovací. Na konci roku 1989 NEC uvedl PC Engine CoreGrafx, který byl v černé barvě měl nahrazen televizní RF výstup klasickým kompozitním A/V výstupem. Později v roce 1991 ještě přišla na trh verze PC Engine CoreGrafx II, kde ale nebylo opět žádné zlepšení pro uživatele.
NEC a Hudson technologii HE-System (jak nazývali systém PC Engine) také licncovali. Tak na svět přišel CRT monitor se zabudovanou herní konzolí PC-KD863G nebo Sharp X1 twin o kterém už jsem tady psal, a který mě vlastně k PC Engine přivedl.
Tak jako na skoro každou konzoli, existují i pro PC Engine flash cart nebo multi cart. Jednu jsem koupil a další si postavil, ale o nich až někdy příště, protože to určitě vyjde na samostatný článek.
Kdybyste si chtěli hry z PC Engine vyzkoušet, existuje několik emulátorů pro PC, ale nejvíc bych asi doporučil nějakou variantu předpřipravených distribucí Retro Pie. PC Engine hry nezabírají mnoho místa a jsou skvělé, takže je na většině najdete a užijete si spoustu zábavy. Raspberry Pi navíc emulaci PC Engine zvládá naprosto skvěle.