Základní Amiga deska Georga Brauna GBA1000 má přímo na desce kromě 2 MB Chip RAM osazeno i 8 MB Fast RAM, které jsou tvořeny rychlými statickými pamětmi. Přesto, že je tato paměť rychlá, tak 8 MB není zase až tak moc a paměti je vždycky málo. Podařilo se mi na eBay najít starší neosazené desky paměťového rozšíření o dalších 32 MB, tentokrát o něco pomalejších dynamických pamětí. Toto rozšíření sice Georg Braun na svách stránkách publikoval, ale neuvolni zdroje pro plošné spoje. Takže mi to samozřejmě nedalo a desky jsem za nemalý peníz vydražil, osadil a rozchodil.
Nebylo to ovšem tak jednoduché, jak se mi na první pohled zdálo. Rozšíření GBA1000-DRAM, které má Georg Braun na zveřejněné svých stránkách bylo jiné, než deska, kterou jsem zakoupil. Nedalo se nic dělat a zkusil jsem se zeptat přímo Georga. Přesto, že má asi dotazů docela hodně, našel čas se mi věnovat. Zjistil jsem, že mám desku rozšíření, kterou nikdy nezveřejnil a která obsahuje větší CPLD ispMACH 4A5-128/64 místo původně použitého ispLSI1032E, má na sobě přímo oscilátor, který je naopak nutné oddělat ze základní desky a hlavně umožňuje zrychlený „burst“ přístup do DRAM. Georg mi poslal i JEDEC soubory na naprogramování M4A5, takže jsem měl vše po kupě a mohl jsem desku osadit.
Kromě naprogramování M4A5 na desce paměťového rozšíření bylo nutné přeprogramovat ispLSI1024 na základní desce a jen z GAL20V8. Kromě toho bylo třeba tento GAL připojit přes patici, ke které se připojili dva jinak nevyužité vstupy drátkem na konektor na desce paměťového rozšíření.
Nerad programuji čipy v osazených deskách, pokud to není skutečně nutné, takže i osazenou desku DRAM jsem raději programoval mimo GBA1000. Deska má zajímavě vyřešené napájení na CPU, kde pomocí precizních socketových pinů vytváří jakýsi mezistupeň mezi paticí CPU na desce a vlastním CPU, které je tak osazeno na paměťovém rozšíření. Přes patici CPU deska pamětí v základní desce i drží a z patice si bere také napájení. A tady jsem narazil. Zjistil jsem, že když přivedu 5V na piny patice, CPLD, budiče i DRAM jsou bez napětí. Otevřel jsem zveřejněný Eagle zdroj starší verze desky a toto na mně vykouklo.
Napájecí piny, které se nachází na vnitřní straně PGA 128 nebyly vůbec proroutované vnitřními vrstvami 4-vrstvé desky na její zbytek. Georg používal starší verze Eagle 3.5, kde jsou standardně jinak nastavené routovací parametry a v mém Eagle 5.11 je se vnitřní prokovy nepropojily se zbytkem desky, díky malým mezerám mezi piny patice PGA 128. A zřejmě něco podobného se stalo tomu, kdo dělal tuto desku a nepohlídal si, že mu Ratsnest hlásí 7 airwires. Georg Braun to nebyl a po autorovi pátrat nebudu, stejně by to k ničemu nebylo. Desku jsem opravil 3 páry drátků, které jsem vedl vždy na nejbližší blokovací kondenzátory a napájení oscilátoru. Po zapojení do GBA1000 deska šlapala na první pokus.
Ještě bylo nutné naprogramovat do flash na desce příslušné 32-bitové ovladače, ale to byla už relativní drobnost. No a samozřejmě pustit různé paměťové testy, abych ověřil funkčnost.
Vše prošlo hladce a moje GBA1000 si „chrochtá“ se 40 MB Fast RAM.
Neušlo mi, že tentokrát nejsou pod fotkami stíny 😀 Jinak samozřejmě super práce, gratuluji… já bych na to neměl.
Nejsou, bo jsem to zkoušel psát přímo přes web interface WordPressu. Jde to, ale není tam spellchecker, takže to stejně asi budu psát z Live Writeru, jako dycky. Ty stíny jsem ani nezanamenal 😉
Pingback: Grafická karta pro GBA1000 – Picasso II do Zorro II naplocho | Martinův 8-bitový blog
Martin, mas k tejto rozsirovacej doske aj nejaku dokumentaciu ako schematic a PCB board. Rad by som sa inspiroval 🙂